Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvŠéfové unijních institucí ve čtvrtek nejprve podepsali s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským bezpečnostní dohodu, jež slibuje pokračování vojenské i další pomoci Kyjevu, který se už více než dva roky brání ruské invazi.
Poté summit vyzval k posílení vojenské podpory Ukrajině s tím, že jsou k ochraně ukrajinského obyvatelstva i kritické energetické infrastruktury naléhavě potřeba zejména systémy protivzdušné obrany, munice a rakety. Lídři členských zemí se shodli také na výzvě, aby Izrael a palestinské hnutí Hamás bezodkladně přistoupili na příměří v Pásmu Gazy spojené s propuštěním rukojmích a zvýšením přísunu humanitární pomoci.
Šéfové států a vlád se také shodli na zmíněném strategickém dokumentu. V něm vymezili své priority a témata, kterými se má Evropská unie zabývat v příštích pěti letech, od ekonomiky přes bezpečnost, otázky migrace, ale i rozšíření nynější sedmadvacítky či její vnitřní reformy.
Noví lídři EU formálně vybráni
Na summitu byli vybráni také političky a politici do vedení unijních institucí. Zatímco portugalského expremiéra Antónia Costu prezidenti a premiéři členských zemí přímo jmenovali do funkce předsedy Evropské rady, dvě jimi navržené političky musí potvrdit Evropský parlament; dosavadní předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou na další pětileté období ve funkci a estonskou premiérku Kaju Kallasovou jako novou šéfku unijní diplomacie. Von der Leyenová prohlásila, že bude usilovat nejen o hlasy poslanců z koalice stran, jejichž zástupci v evropských vládách ji nominovali na summitu.
Trojici politiků do vrcholných funkcí navrhla koalice evropských lidovců, socialistů a liberálů, která disponuje většinou hlasů v Evropském parlamentu. Nevoli k dohodě dávali na summitu najevo premiéři Itálie a Maďarska, kteří von der Leyenovou a spol. nepodpořili. Německá politička prohlásila, že hodlá v roli šéfky unijní exekutivy spolupracovat se všemi státy včetně Itálie. Uvedla, že jejím prvním cílem bude získat podporu Evropského parlamentu, kterému chce představit směřování unijní exekutivy pro dalších pět let.
„Chci pracovat s celým parlamentem,“ odpověděla po skončení summitu von der Leyenová na otázku, zda se neobává, že kvůli nesouhlasu konzervativní frakce je ohroženo její schválení v europarlamentu. Nejsilnější stranou v konzervativní skupině jsou Bratři Itálie premiérky Giorgie Meloniové.
EP bude hlasovat i o liberálce Kallasové, která si od začátku ruské invaze na Ukrajinu vydobyla v Bruselu respekt svým jasným vymezením vůči Rusku a výraznou podporou Ukrajiny.
„Válka v Evropě, rostoucí nestabilita v našem regionu i globálně, to jsou hlavní výzvy pro evropskou zahraniční politiku,“ uvedla na síti X Kallasová v reakci na svou nominaci. Pokud ji potvrdí europoslanci, stane se také místopředsedkyní komise.
„Budu se snažit pracovat se všemi členskými státy a institucemi pro zachování a posílení jednoty EU,“ uvedla estonská premiérka, proti jejíž nominaci se vyslovila Meloniová i maďarský premiér Viktor Orbán.
Costa rovněž uvedl, že se zasadí o udržení jednoty mezi všemi 27 členskými státy. Portugalský socialista dodal, že se těší na spolupráci s Kallasovou a von der Leyenovou, s nimiž se zná již ze své účasti na summitech v roli předsedy vlády jihoevropské země.
Premiérskou funkci nuceně opustil loni v listopadu kvůli vyšetřování údajných případů korupce, které se týkaly lithiových dolů a dalších průmyslových projektů. Na novinářský dotaz, zda nebude probíhající vyšetřování překážkou ve výkonu funkce, Costa neodpověděl. Současného předsedu Evropské rady Charlese Michela by měl ve funkci nahradit začátkem prosince.
