Tento čtvrtek se lídři Evropské unie opět pokusí najít shodu ohledně poskytnutí další finanční podpory Ukrajině ve výši 50 miliard eur (1,2 bilionu korun). Původně o ní chtěli rozhodnout už v prosinci, ale kvůli vetu Maďarska se celá věc odložila na začátek února.
Ukrajina, která už dva roky čelí ruské vojenské agresi a jejíž ekonomika je kvůli tomu v rozkladu, je zcela závislá na zahraniční finanční pomoci. Evropská komise chce zemi v příštích čtyřech letech poskytnout 50 miliard eur, z toho 33 miliard v půjčkách a 17 miliard v grantech, které se nemusí splácet.
Proti tomu se ovšem v prosinci 2023 postavil maďarský premiér Viktor Orbán. On i další členové jeho vlády Kyjev dlouhodobě kritizují, když mu vyčítají útlak zhruba 150tisícové maďarské menšiny na západní Ukrajině.
Krátce před mimořádným summitem EU ovšem začala být Budapešť vstřícnější. Zahraničněpolitický poradce maďarské vlády Balász Orbán (není příbuzný s premiérem) napsal na sociální síti X, že jeho vláda „je nyní otevřená použití peněz z unijního rozpočtu na pomoc Ukrajině“. Zároveň naznačil, že kabinet to podmiňuje možností své rozhodnutí později změnit.
Do Unie zkratka nevede. A postoj Orbána? Vzal si Ukrajinu a ostatní země EU jako rukojmí, říká expert |
Pro mimořádný summit EU se tak rýsují tři scénáře ohledně poskytnutí finanční pomoci Kyjevu. Podle prvního by Maďarsko ustoupilo a Ukrajina by dostala unijní miliardy bez dalších podmínek. Tím by bylo pro Evropskou unii dané téma vyřešeno do roku 2027, kdy končí stávající víceletý rozpočet. Z pohledu unijních institucí a také většiny členů by šlo o ideální řešení.
Druhá varianta se blíží tomu, co naznačil o víkendu poradce maďarského premiéra. Podle ní by byly finanční prostředky pro Ukrajinu poskytnuty vždy pouze na jeden rok s tím, že pak by se rozhodovalo vždy nanovo.
Toto řešení by nebylo úplně v souladu s představami Evropské komise, která poukazuje na riziko, že finanční podpora napadené zemi by se mohla stát předmětem politického vydírání. Premiéru Orbánovi by to dávalo příležitost udržovat nejenom Brusel, ale hlavně Kyjev v napětí. Na straně druhé by i tato varianta umožňovala pomoc z rozpočtu EU.
Třetím způsobem by byl tzv. mezivládní přístup, tedy dohoda všech členských států, které by k tomu byly ochotny. Šlo by už ovšem o peníze mimo rozpočet. Podle rozložení sil na prosincovém summitu by to znamenalo, že na tomto mechanismu by se podílelo 26 států bez Maďarska. Tento postup sice umožňuje obejít maďarské veto, zároveň je ale zdlouhavý, neboť předpokládá souhlas parlamentů všech 26 členských států.
Chystá se setkání Zelenského s Orbánem
Že by mezi Maďarskem a Ukrajinou mohly začít „tát ledy“, naznačila včerejší návštěva šéfa maďarské diplomacie Pétera Szijjártóa na Ukrajině. V Užhorodě se sešel se svým protějškem Dmytrem Kulebou. Cílem jejich setkání mělo být mimo jiné sondovat možnosti pro uspořádání dvoustranné schůzky premiéra Orbána s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Maďarsko a Ukrajina mají dlouhodobě napjaté vztahy. Budapešť viní vládu v Kyjevě z porušování práv maďarské menšiny v Zakarpatí. Trnem v oku jí je hlavně zákon z roku 2017, který výrazně omezil používání jazyků národnostních menšin ve školách.
Šéf EU přesvědčoval Viktora Orbána, aby nebránil vstupním rozhovorům s Ukrajinou |
Zmíněnou normu ovšem vytkla Kyjevu i Evropská komise, když ho označila za jednu z překážek pro členství v EU. Ukrajinská vláda ho proto upravila. Národnostním menšinám je nově garantováno, že mohou udržovat svou kulturní, jazykovou a náboženskou identitu a pořádat veřejná shromáždění v rodném jazyce.
Poté, co Rusko před dvěma lety přepadlo Ukrajinu, se vztahy Kyjeva a Budapešti vyhrotily ještě víc. Maďarsko nepovolilo převoz západních zbraní přes své území. Dlouhodobě také vyjadřuje pochybnosti nad smyslem a účinností protiruských sankcí. Koncem roku premiér Orbán popřel samotný fakt, že Ukrajina čelí válce. „Dokud si ji obě země nevyhlásily, nejde o válku, ale o akci,“ řekl doslova na bilanční tiskové konferenci.
