Výcvik probíhá v komplexu CENTAC v Mailly-le-camp na východě Francie, kde mají vojáci k dispozici oblast rozlehlejší než Paříž. „Svět konečně odhalil svou skutečnou povahu: je nestabilní a nebezpečný. Ne každého můžeme považovat za přítele. Cvičíme zde proto, abychom mohli rychle reagovat na nebezpečí,“ popisuje plukovník Axel Denis, který komplexu velí.
Sto dvacet kilometrů čtverečních terénu má simulovat co nejrozmanitější bojové podmínky. Reálie války umocňují zvuky výbuchů, jež se linou z reproduktorů. Na zemi jsou náhodně rozházené atrapy min, komunikaci jednotek může komplikovat záměrné rušení. Obří výcvikový prostor umožňuje společný trénink různých druhů jednotek od pěchoty přes dělostřelectvo až po dvě desítky tanků Leclerc.
Náčelník generálního štábu pozemních sil francouzské armády Pierre Schnill v lednu letošního roku prohlásil, že Francie se pochopitelně soustředí zejména na hrozby z východu Evropy. Do konce roku 2027 by podle něj její armáda měla být schopna nasadit do terénu během třiceti dnů pětadvacet tisíc vojáků. „Nejsme sice ve stejné situaci jako Ukrajina, jsme ale součástí koalice, což s sebou nese i určité závazky. Důvěryhodnost kolektivní obrany v rámci NATO je esenciální,“ sdělil.
Boje na Ukrajině jako výukový materiál
Jednou z nejdůležitějších lekcí, kterou francouzské velení odpozorovalo z bojů na Ukrajině, je nesmyslnost takzvaných čelních střetů obou armád. Jejich výsledkem jsou zbytečné ztráty na životech i technice a jen výjimečně mají za následek zatlačení agresora na původní pozice. Mnohem efektivnější je nasazení dělostřelectva a těžké techniky v kombinaci s drony.
Armády, jež nejsou schopné koordinovat tanky, dělostřelectvo a pěchotu, se vystavují obrovskému riziku, vysvětluje Denis. „Tanky tam například často operují osamoceně, má to stejný výsledek, jako by nebyly v terénu vůbec,“ myslí si plukovník. Je to podle něj jeden z hlavních důvodů, proč ani jedno z vojsk nebylo schopno prorazit přes tisíc kilometrů dlouhou frontovou linii.
Francouzští vojáci trénují i na situace, kdy přijdou o velkou část moderní techniky. Na závěr výcviku je čeká 96 hodin v akci, denně naspí maximálně čtyři hodiny, většinou v nepohodlných vojenských automobilech. Často se musí přesouvat. Spánková deprivace je i podle ukrajinských vojáků největším strašákem na frontě.
„Pokud vojáci nereagují správně, dostávají trestné body. Jde o fyzickou výzvu, ale mnohem důležitější je psychická odolnost a vůle vytrvat a bojovat až do konce. Vojáci se zde naučí všechno včetně práce s obyčejnými mapami. Přezdíváme tomu návrat ke kořenům. Vojáci se musí připravit i na situace, kdy je vyřazena elektronika,“ popisuje Denis. Nebezpečím pro vojáky může být i na první pohled nevinné používání mobilního telefonu a sociálních sítí. Nepřátelské jednotky umí signál vystopovat a následně pozice nepřítele zasypou dělostřeleckou palbou.
Mladí lidé se do armády nehrnou
Pozemní síly francouzské armády mají v posledních letech problém sehnat rekruty. Každoročně naverbují šestnáct tisíc tisíc vojáků, ke konci loňského roku jich ale do tohoto stavu dva tisíce chyběly, uvedl Schill. Zájem o službu v armádě klesl kvůli horší fyzické kondici mladých lidí během pandemie covidu. Méně atraktivní jsou také platy, protože po odchodu francouzských jednotek ze západní Afriky přijdou vojáci o příplatky za zahraniční mise.
Schill jako další důvody menšího zájmu zmiňuje demografickou křivku stárnoucí Francie, přičemž o službu u vojska mají podle náčelníka zájem zejména mladí muži s touhou po dobrodružství. Dobrou zprávou pro francouzskou ekonomiku je klesající nezaměstnanost, ta ale zvyšuje konkurenci mezi zaměstnavateli na trhu práce, a armáda je tak v těžší pozici, vysvětlil Schnill.
Armáda se snaží oslovit potenciální rekruty na fórech pro mládež, pořádá akce na odborných středních školách nebo kampaně na sociálních sítích. Novým i stávajícím zájemcům nabízí také podporu pro rodiny a to vše v době, kdy válka na Ukrajině klepe i na dveře Evropy, píše agentura AFP.
Více vojáků v posledních letech potřebuje Francie i doma. Po teroristických útocích v roce 2015 Paříž spustila operaci Sentinelle, která do ulic měst přivedla preventivní vojenské hlídky. Další výzvou letošního léta budou letní olympijské hry v Paříži, na jejichž bezpečný průběh bude vedle policistů a četnictva dohlížet i patnáct tisíc vojáků, píše AFP.
Francie však na tom je s náborem lépe než jiné evropské země. V Británii je poměr jen pět nových rekrutů na osm odchodů. Německo dokonce zvažuje opětovné zavedení odvodů. V Česku se letos začalo mluvit o možnosti zavedení administrativních odvodů do armády, aby stát získal přehled o tom, s kým může počítat pro obranu státu.
