„V takovém stavu jsem Paříž nečekala,“ říká osmnáctiletá německá studentka Martina, když vystupuje z taxíku a s kufrem manévruje kolem hald odpadků uprostřed ulice ve východní části města, kde si pronajala byt. „Doufám jen, že to sem nepřiláká krysy,“ uvažuje, zatímco jeden z jejích přátel si před odpadky fotí selfie.
Jsou všude: Na dohled Eiffelovy věže, na březích Seiny, před kavárnami a butiky, v úzkých uličkách v centru měst. Problém má Paříž i další francouzská města. Hromady odpadu v černých pytlích, které přetékají přes popelnice a odpadkové koše, jsou velmi hmotným a nepříjemným zobrazením nespokojenosti, která panuje ohledně plánované reformy systému penzí, jež má zvýšit věk odchodu do důchodu se stávajících 62 na 64 let.
 |
Mezi řadou profesí už druhý týden totiž stávkují i zaměstnanci spaloven a svozu odpadků. Podobně jako ostatní manuálně pracující profese chtějí upozornit na to, že některá povolání nelze fyzicky vykonávat desítky let až do pozdního stáří.
„Pořádali jsme obrovské protesty. Ale vláda nás neposlouchala a místo toho nám ukázala prostředníček. Tohle je naše poslední možnost, jak se bránit,“ zdůvodňoval tento stav 55letý Alain Auvinet u spalovny odpadků v západní části města, kde pracuje od svých dvaceti let. Stále doufal, že podle původního systému ještě v 57 letech odejde do předčasného důchodu, jako většina jeho kolegů ve Francii. Podle vládního plánu se ale tento věk má postupně posunout na 59 let.
Reforma na druhý pokus
Důchodová reforma byla jedním z velkých plánů Emmanuela Macrona před jeho prvním zvolením do úřadu prezidenta v roce 2017. Snažil se ji prosadit už ve svém prvním funkčním období, i tehdy ale chod Francie na týdny zastavily rozsáhlé stávky. Nyní, o čtyři roky později, se situace opakuje. Proti reformě, která posune věk odchodu do důchodu ze stávajících 62 na 64 let, stávkují všechny odborové organizace zastupující profese od železničářů a dopravců přes pošťáky a učitele.
I letos vyšly do ulic miliony lidí na osm celostátních protestních pochodů, naposledy tuto středu. Ve čtvrtek pak vláda oznámila, že použije kontroverzní článek ústavy a reformu přijme bez hlasování poslanců.
Francouzi už s reformou počítají
Penzijní reforma je pro Macrona a vládu pod vedením premiérky Élisabeth Borneové velký politický hazard. Do poslední chvíle neměli jisté, zda bez silné většiny a s nesourodým uskupením centristických stran dosáhnou na dostatečnou podporu. „Podmínky pro schválení zákona většinou jsou splněny. Neuvažujeme o využití alternativní ústavní síly,“ ujišťoval ještě ve středu bývalý ministr zdravotnictví a nyní mluvčí vlády Olivier Véran.
V opačném případě dává ústava premiérce možnost prosadit zákon dekretem. Tím by ovšem dala opozici možnost vyvolat hlasování o nedůvěře vládě. Právě tuto variantu, tedy že vláda použije ústavní článek 49.3, ve čtvrtek Elysejský palác potvrdil.
Bez ohledu na obě možnosti již málokdo ve Francii očekával, že reforma neprojde. A to i přesto, že průzkumy veřejného mínění dlouhodobě ukazují, že velká většina Francouzů je ohledně zavedení reformy proti.
Francouzi mají od poválečného období jeden z nejštědřejších penzijních systémů Evropy. Má zajistit zasloužený odpočinek všem těm, kdo většinu svého dospělého života nepřetržitě pracovali, a být časem na zotavení z celoživotní namáhavé práce, který lidé konečně budou moci věnovat svým zálibám a blízkým.
Podle Macrona je ovšem tato etapa příliš dlouhá a nadměrně zatěžuje státní rozpočet. Zároveň se prodlužuje délka života a přibývá nových „mladých důchodců“. Právě proto, aby byl systém udržitelný, je podle Macrona nutné důchodový věk alespoň o dva roky zvýšit. Macronovi kritici pak upozorňují na to, že cesta navýšení příjmů do veřejného rozpočtu mohla vést i jinými způsoby, například vyšším zdaněním bohatých.
Jen v Paříži jsou na ulici tisíce tun odpadků
Podle pařížské radnice zůstává v ulicích města přibližně 7 600 tun odpadků. Ve stávce jsou řidiči a pracovníci vozů, stejně jako zaměstnanci všech tří městských spaloven. Nejde ale jen o Paříž. Podobné problémy mají další francouzská města včetně Nantes, Antibes, Remeše nebo Le Havru.
Premiérka Borneová hájí reformu tím, že vláda již s občany vedla rozsáhlé konzultace a že z nového systému penzí „budou mít mladí prospěch“. O konkrétních důsledcích pro vládu po přijetí zákona se zatím jen spekuluje. Protesty se mohou postupně rozplynout, ale neoblíbená reforma se jistě promítne na preferencích Macronovy strany a výsledcích nadcházejících voleb.
