Právě maďarský premiér Viktor Orbán spolu s českým expremiérem Andrejem Babišem z hnutí ANO a Herbertem Kicklem, šéfem pravicově populistické Svobodné strany Rakouska (FPÖ), vznik frakce 30. června oznámili. Orbán se od té doby již několikrát nechal slyšet, že jeho frakce se může stát druhou největší politickou skupinou v nově zvoleném europarlamentu.
Euroskeptická frakce ID má podle posledních údajů v Evropském parlamentu 57 mandátů, její hlavní stranou je krajně pravicové Národní sdružení (RN) Marine Le Penové, které v ní má 30 křesel.
Původně se měla ustavující schůze ID konat již tento týden ve středu, byla ale zrušena. Podle bruselských médií se zasedání odložilo s tím, že se čeká, jaký bude další postup poté, co skončí víkendové francouzské parlamentní volby.
Patrioti pro Evropu oznámili své ustavující zasedání rovněž na pondělí 8. července. Maďarský provládní web Magyar Nemzet s odvoláním na své zdroje napsal, že vůdci ID se v pondělí plánují setkat právě s představiteli Patriotů pro Evropu a dohodnou se na uspořádání společné ustavující schůze.
„Le Penová, Orbán a další delegace dosáhli dohody, že ID přestane existovat a vytvoří se frakce nová,“ citoval zase Euractiv nejmenovaného dobře informovaného europoslance. Zatímco francouzská krajní pravice nejspíš oznámí svůj úmysl připojit se k nové frakci až po nedělním druhém kole voleb, ostatní strany se už nyní netají svými sympatiemi.
Tři zakládající formace dosahují minimálního počtu europoslanců pro vytvoření frakce. Potřebují tedy zástupce z alespoň čtyř dalších zemí, aby frakce získala registraci ze strany Evropského parlamentu. Ochotu začlenit se do připravované frakce vedle Voxu již vyjádřila portugalská formace Dost (Chega), která má dva mandáty. Očekává se, že se připojí i italská Liga, kterou vede vicepremiér Matteo Salvini s osmi mandáty v europarlamentu.
S 30 mandáty patřící francouzskému Národnímu sdružení by velikost frakce výrazně vzrostla. Z ID k Patriotům by pak mohla přejít i krajně pravicová nizozemská Strany pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse se šesti mandáty, krajně pravicová belgická strana Vlámský zájem (Vlaams Belang) se třemi mandáty a populisticko-pravicová a euroskeptická Dánská lidová strana (DF) s jedním mandátem. To vše se šesti poslanci Voxu dohromady dává 79 křesel, splněn je i požadavek na minimálně sedm členských států EU pro vytvoření frakce. Patrioti by tak mohli v pozici třetí nejsilnější frakce nahradit ECR, která by po odchodu Voxu měla 78 mandátů.
Nejsilnější je nyní lidovecká frakce (EPP) se 188 mandáty, frakce socialistů a demokratů (S&D) se 136 mandáty. Dalšími uskupeními v EP jsou liberálové z Renew Europe (Obnova Evropy) se 76 mandáty, frakce Zelených/Evropské svobodné aliance má pak 53 mandátů a Levice v Evropském parlamentu (GUE/NGL) 46 mandátů.
Záleží na tom? Ano i ne
Do nově vznikající frakce se prozatím nepřipojí Alternativa pro Německo (AfD). Nicméně jestliže by se tak nakonec stalo a rovněž by se členy nové politické skupiny staly i menší strany z Bulharska či Slovenska, společně s 15 mandáty od AfD by celková velikost nové frakce mohla vystoupat až na 95 křesel, poznamenal server Euractiv, což by s náskokem znamenalo třetí nejsilnější frakci v EP.
Záleží na tom? ptá se server Euractiv. Ano i ne, odpovídá si. Patrioti pro Evropu budou stále tou stejnou skupinou, jako byla Identita a demokracie s tím rozdílem, že budou mít jiné jméno a ve frakci budou nově europoslanci Fidesze a českého hnutí ANO. Většina frakcí se je nadále bude snažit izolovat podle takzvaného pravidla „cordon sanitaire“, což je neformální dohoda mezi politickými skupinami, že nebudou spolupracovat s krajní pravicí. Podle d’Hondtovy metody používané pro rozdělení jednotlivých funkcí v EP podle velikosti frakce by nicméně na Patrioty pro Evropu s případnými 95 mandáty připadalo nominovat až dva místopředsedy Evropského parlamentu a tři předsedy výborů.
Vzhledem k tomu, že předsedové výborů musí tento měsíc získat podporu absolutní většiny, mohou se ostatní frakce dohodnout, že se pokusí krajně pravicové kandidáty vyloučit, poznamenal bruselský server s tím, že podobně se tak stalo již v minulosti. V případě místopředsedů EP je to ale už složitější a strany Le Penové a Orbána mohou uspět.
Během prvního plenárního zasedání, které se koná od 16. do 19. července ve Štrasburku, si europoslanci zvolí svého předsedu a 14 místopředsedů. Kandidátkou na šéfku EP je opět Roberta Metsolaová, v případě místopředsedů se nominace ještě dojednávají. Hlasování je přitom několikakolové a když se nepodaří 14 míst obsadit v prvních dvou kolech, kde musí kandidáti získat absolutní většinu, koná se kolo třetí, kde už ke zvolení stačí prostá většina. Právě tehdy by mohla krajní pravice uspět a získat jednoho místopředsedu, napsal server Euractiv.
