Měl náskok před ultrakonzervativním politikem Saídem Džalílím, pro nějž hlasovalo 9,4 milionu lidí, uvedla agentura Reuters.
O novém íránském prezidentovi se tedy rozhodne příští pátek. Přes 60 milionů lidí je ve druhém kole oprávněno hlasovat o tom, kdo nahradí v čele státu Ebráhíma Raísího, který v květnu zahynul při nehodě vrtulníku.
Volební účast činila 39,9 procenta, což je podle Reuters nejméně od islámské revoluce z roku 1979. V prezidentských volbách v roce 2021 se k volebním urnám dostavilo 42 procent voličů, zatímco březnové parlamentní volby zaznamenaly 41 procentní účast.
Účast voličů ve volbách má být důležitým ukazatelem podpory šíitské teokracie ze strany íránského voličstva po letech ekonomického chaosu a velkých protestů. Při hlasování se objevily náznaky širšího rozčarování veřejnosti. Podle výsledků byl více než jeden milion hlasů neplatných, což je obvykle známkou toho, že lidé se cítí být povinni hlasovat, ale nechtějí vybrat žádného z kandidátů, píše Reuters.
Třetí příčku průběžné výsledky přisuzovaly předsedovi parlamentu a bývalému starostovi Teheránu Mohammadu Bágherovu Ghálíbáfovi – 3,3 milionu hlasů. Poslední byl šíitský klerik, právník a bývalý prokurátor či ministr vnitra a spravedlnosti Mostafá Púrmohammadí, tomu dalo svůj hlas něco přes 260 000 lidí.
V islámské republice, kde je nejvyšší autoritou duchovní, a sice ajatolláh Alí Chameneí, nová hlava státu ale podle médií zřejmě větší změny nepřinese. Íránci v pátek vybírali ze čtyř prověřených kandidátů oddaných nejvyššímu vůdci.
Volby skončily o půlnoci místního času po trojím odkladu konce hlasování: dohromady o šest hodin. Oficiální výsledky by měly být k dispozici v neděli.
K volbám se registrovalo osm desítek kandidátů, Rada dohlížitelů, jejíž členy jmenuje právě Chameneí, ale vybrala jen šest z nich. Dva z nich pak na poslední chvíli odstoupili. Voliči tak měli na výběr ze čtyř kandidátů, z nichž tři jsou ultrakonzervativní politici a jeden umírněný.
