„Jako bychom se vrátili o třicet let zpátky,“ komentuje rozsudek z Milána ženina právnička Maria Teresa Manenteová. Její klientku v roce 2018 sexuálně napadl člen odborů Raffaele Meola poté, co do jeho kanceláře na letišti Malpensa přišla řešit nesouvisející případ diskriminace.
Letuška si sedla na židli a začala číst dokumenty k případu. „On zavřel dveře. Postavil se za ni, začal jí hladit krk a poprsí a také jí sáhl do kalhot a nadzvedl kalhotky,“ popisuje Manenteová. Napadená později u soudu vypověděla, že asi na dvacet až třicet sekund zamrzla. „Bála jsem se, zaskočilo mě to... Byla jsem paralyzovaná,“ uvedla. Pak se údajně vzpamatovala, začala se bránit a muže udala na policii.
Už první soudní kolečko v roce 2022 však prohrála. Dozvěděla se, že jí soud sice vše uvěřil, ale „nepodařilo se získat důkazy k tomu, co ohlásila“. Státní zastupitelství tehdy pro Meolu žádalo dvouletý trest, píše La Stampa. Žena se odvolala a tento týden znovu prohrála. Soud odboráře zprostil obvinění s odůvodněním, že letuška „do dvaceti až třiceti sekund nezareagovala, takže muž byl oprávněn si myslet, že mu k tomu dala souhlas“.
Podle právničky problém vězí v italských zákonech o sexuálním násilí, které odsuzující rozsudky podmiňují přítomností fyzického násilí, výhrůžek, fyzického nebo psychického nátlaku či zneužití nadřízeného postavení. „Zákon jasně neříká, že pokud souhlas nebyl udělen, mělo by se to počítat jako sexuální napadení,“ dodala Manenteová podle listu The Times.
List Corriere della Sera pak dodává, že se klientka rozhodla podat kasační stížnost. „Rozsudek popírá veškerou judikaturu kasačního soudu, která už více než deset let potvrzuje, že sexuální akt provedený náhlým, záludným a náhlým způsobem bez zjištění souhlasu ženy je trestným činem sexuálního násilí a jako takový musí být posuzován,“ podotýká její právní zástupkyně s tím, že důkazní břemeno ohledně souhlasu ženy musí nést obžalovaný.
„Odmítáme takovou demokracii, jež ženám po znásilnění fakticky brání domoci se spravedlnosti. Naléhavě požadujeme nový zákon s rozšířenými parametry spravedlnosti, kdy už naše instituce nadále nebudou proti nám,“ kritizuje rozsudek také ředitelka organizace Differenza donna Elisa Ercoliová, na niž se letuška po napadení obrátila.
V Česku se případy, kdy oběť sexuálního násilí například zamrzne a nedokáže se „aktivně“ bránit, zabývala takzvaná redefinice znásilnění v trestním zákoníku. Zpřísnění podle principu „ne znamená ne“ přinese schválená novela, která už prošla parlamentem a podepsal ji i prezident Petr Pavel. Začne platit od ledna. Nově bude stačit, aby oběť svůj nesouhlas projevila i gestem, pláčem nebo zaujetím obranné pozice.
Předloha počítá také s bezbranností oběti, kdy není schopná projevit nebo utvářet svou vůli z určitého objektivního důvodu, třeba kvůli nemoci, spánku, duševní poruše, silné opilosti, spoutání či zdravotnímu postižení. Novela upravuje také pohled na sexuální praktiky s dětmi do 12 let věku. Soudy by je měly vždy pokládat za znásilnění nebo sexuální útok, nikoliv za mírněji trestné pohlavní zneužití.
