Žaloba, podaná prostřednictvím Ligy proti hanobení (Anti-Defamation League) požaduje odškodnění ve výši nejméně čtyř miliard dolarů za „koordinaci mimosoudních poprav, braní rukojmích a souvisejících hrůz, pro které obžalovaní poskytli materiální podporu a zdroje“. Podle organizace jde o největší případ žaloby proti cizím zemím v souvislosti s tímto útokem.
Mezi 125 lidmi jsou pozůstalí, příbuzní zavražděných, nebo ti, kteří byli fyzicky nebo psychicky zraněni. Všichni z nich jsou občany USA nebo jejich příbuzní.
„I když nic neodčiní nesnesitelnou bolest, kterou Hamás způsobil naší rodině, ani brutální ztráty, které jsme utrpěli, doufáme, že tento případ přinese určitý pocit spravedlnosti,“ uvedl v prohlášení Nahar Neta, jehož matka Adrienne Neta, narozená v Americe, byla při útoku ze 7. října zabita.
Anti-Defamation LeagueByla založena v roce 1913 v reakci na stupňující se atmosféru antisemitismu a fanatismu. Dnes bojuje proti projevům antisemitismu, a nadále bojuje proti všem formám nenávisti. |
Vzhledem k tomu, že takové země se ve většině případů neřídí soudními rozhodnutími, která jsou proti nim v USA vydána, mohla by žalující strana v případě úspěchu žádat o odškodnění z fondu vytvořeného Kongresem. Ten umožňuje výplatu peněz americkým obětem terorismu. Zdroje pocházejí ze zabaveného majetku, pokut nebo jiných sankcí uložených těm, kteří například obchodují se státem podporujícím terorismus.
Žaloba čerpá z předchozích soudních nálezů, zpráv amerických a dalších vládních agentur a prohlášení Hamásu, Íránu a Sýrie o jejich vazbách za několik let. Stížnost také poukazuje na to, že Hamás při útoku 7. října použil zbraně právě z KLDR. Íránská mise při OSN odmítla obvinění komentovat, zatímco Sýrie a Severní Korea nereagovaly.
Jestli Teherán, Damašek nebo Pchjongjang o útoku předem věděl, žaloba neříká. Obvinění stojí na poskytnutí zbraní, technologií a finanční podpory nezbytné k tomu, aby k útoku došlo.
Írán popřel, že by o útoku ze 7. října věděl předem, ačkoli vyzbrojil Hamás jako protipól Izraele, který dlouho považuje za svého regionálního úhlavního nepřítele. Mimo to představitelé až po nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího útok chválili.
