Válka v Izraeli
Sledovat další díly na iDNES.tv„Máme informace, že Izraelci, nepřátelská armáda, každoročně provádí na Kypru cvičení v horských oblastech, které se podobají jižnímu Libanonu, a využívají kyperská letiště. Máme také informace, že Izraelci se domnívají, že v nadcházející válce bude odboj (Hizballáh) útočit na letiště a vzletové a přistávací dráhy, a proto budou využívat kyperská letiště,“ řekl Nasralláh.
„Kyperskou vládu je třeba upozornit, že otevření leteckých základen izraelskému nepříteli pro útoky na Libanon znamená, že se kyperská vláda stane součástí války a odboj se s ní vypořádá jako válečnou stranou,“ varoval vůdce teroristického hnutí.
Kyperský prezident Nikos Christodulidis v reakci uvedl, že Kypr není „žádným způsobem“ zapojený do vojenských operací v regionu východního Středomoří ani nikde jinde, píše portál The Times of Israel (ToI).
Vojenská spolupráce mezi Izraelem a Kyprem, o jehož základnách šíitský vůdce hovořil, je intenzivnější v posledních deseti letech. Země společně podnikají vojenská cvičení a jsou součástí programů vojenské spolupráce například i s Řeckem či Jordánskem. Ostrov Kypr se od Libanonu nachází asi 170 kilometrů západně přes Středozemní moře.
Prezident Kypru Christodulidis poznamenal, že Nasralláhovy poznámky jsou pokusem vykreslit Kypr jako zemi zapojenou do vojenských operací, „což v žádném případě není odrazem toho, co se děje“.
Nikde se neskryjete, hrozí Hizballáh Izraeli
Mezi libanonským hnutím a židovským státem vzrostlo napětí v posledních týdnech, kdy jsou intenzivnější přeshraniční vzdušné údery i vzájemná nepřátelská rétorika. Lídr Hizballáhu řekl, že mají k dispozici seznam terčů určených pro přesné údery. „Nikde nebude bezpečno před našimi raketami a drony,“ řekl v televizním projevu.
Nasralláh zopakoval, že pokud Izrael chce uzavřít příměří s Libanonem, Jemenem a Irákem, musí zastavit válku v Pásmu Gazy proti palestinskému hnutí Hamás. Odkázal se tak patrně nikoliv na vlády zmíněných zemí, ale na jemenské povstalce Húsíe, kteří se staví proti mezinárodně uznávané vládě Jemenu, na povstalecké islamistické skupiny v Iráku a na své vlastní hnutí v Libanonu.
Ozbrojené střety mezi Izraelem a Hizballáhem začaly loni 8. října, den po začátku války mezi Izraelem a Hamásem, kterou podnítily teroristické útoky Hamásu na jihu židovského státu. Na izraelské straně kvůli střetům zahynulo 15 vojáků a 11 civilistů, píše agentura AFP, v Libanonu je obětí 478, z toho 93 civilistů. Hizballáh podporovaný Íránem by podle analytiků pro Izrael představoval značně silnějšího nepřítele než špatně vyzbrojený Hamás v Pásmu Gazy.
Snížit napětí se skrze diplomacii snaží Spojené státy a Francie. Američtí představitelé uvádějí, že Hizballáh patrně nesvolí ze své podmínky, aby Izrael nejprve ukončil boje v Pásmu Gazy, než bude hnutí ochotné zastavit palbu a jednat o zmírnění napětí na izraelsko-libanonské hranici.
Po říjnovém teroristickém útoku, při kterém ozbrojenci Hamásu a jeho spojenců zabili zhruba 1200 lidí v jižním Izraeli, zahájil Izrael vzdušnou a pozemní ofenzivu v Pásmu Gazy, v němž oficiálně vládne Hamás. Podle jím ovládaných zdravotnických úřadů bylo od té doby zabito přes 37.000 Palestinců.
