Devětatřicetiletý senátor z Ohia, celým jménem James David Vance, je jedním z nejvíce izolacionistických členů Republikánské strany. Ostře se podle webu Politico staví proti použití dalších finančních prostředků na pomoc Ukrajině a kritizuje to, co považuje za přílišnou závislost Evropy na Spojených státech, pokud jde o výdaje na obranu.
Vysoce postavený představitel EU, kterému byla poskytnuta anonymita, aby mohl o této otázce otevřeně hovořit, v pondělním rozhovoru uvedl, že jmenování Vance je „katastrofou“ pro Ukrajinu – a tím i pro EU, která Ukrajinu podporuje při její obraně proti ruské agresi.
Vance hrál ústřední roli ve snaze zmařit návrh zákona o pomoci Ukrajině v Senátu na začátku letošního roku, a přestože tato snaha neuspěla, novinářům řekl, že republikáni dali „zbytku světa jasně najevo, že Amerika nemůže donekonečna vypisovat bianko šeky.“
Evropské politiky trápí také Vanceovy protekcionistické postoje, které by mohly ztížit obchodní vztahy mezi USA a Evropou. Senátor z Ohia je horlivým obhájcem amerického průmyslu a prosazuje cla na dovoz.
Vance v dlouhém rozhovoru s Politico na únorové Mnichovské bezpečnostní konferenci popsal důvody, proč by Amerika neměla Ukrajině pomáhat. „Jednoduše nemáme výrobní kapacity na to, abychom donekonečna podporovali pozemní válku ve východní Evropě. A myslím, že je povinností klíčových veřejných představitelů, aby to svým obyvatelům artikulovali,“ řekl Vance. „Jak dlouho se očekává, že to bude pokračovat? Kolik se očekává, že to bude stát? A co je důležité, jak vlastně máme vyrobit zbraně potřebné k podpoře Ukrajinců?“ dodal.
Při své první účasti na mnichovské bezpečnostní konferenci v únoru letošního roku se Vance nezúčastnil jednání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a ministra zahraničí Dmytra Kuleby se skupinou amerických senátorů z obou politických stran. „Nemyslel jsem si, že bych se dozvěděl něco nového,“ řekl Vance o schůzce, která se konala na okraj konference.
Zastánci Ukrajiny v USA se snaží vyvrátit tvrzení, že Washington vystavuje Kyjevu bianko šek. Většina peněz určených na pomoc Ukrajině totiž neopouští Spojené státy. Velká část z nich místo toho putuje k dodavatelům a výrobcům v americkém obranném průmyslu.
Vancův postoj k americké zahraniční politice obsahuje i obecnější kritiku Evropy a NATO. V dubnovém projevu na půdě Senátu vytkl Evropě, že nevydává dostatečné prostředky na obranu. „Tři roky nám Evropané tvrdí, že Vladimir Putin je pro Evropu existenční hrozbou. A po tři roky nedokázali reagovat, jako by to byla skutečně pravda,“ řekl a vytkl zejména Německu, že nevydává dvě procenta HDP na obranu, což je částka, na které se členové NATO už před deseti lety dohodli jako na společném cíli.
Vance se dostal do povědomí veřejnosti jako autor knihy Hillbilly Elegy (Americká elegie), která vypráví o jeho dospívání v oblasti takzvaného „rezavého pásu“, tedy amerického regionu postiženého úpadkem tradičního těžkého průmyslu.
Trailer k filmu Hillbilly Elegy:
Dlouhodobě se zasazuje za americké dělníky a americkou výrobu. Pokud Trump vyhraje listopadové volby a Vance se stane jeho viceprezidentem, lze od něj očekávat prosazování protekcionismu a zvyšování tlaku na Čínu. Podle nejmenovaného unijního zdroje by pak nová americká administrativa mohla na EU tlačit, aby zaujala vůči Číně podobný postoj.
Doposud přitom byla EU vůči Pekingu méně agresivní než Spojené státy, pokud jde o obchod, a například na dovoz čínských elektromobilů zavedla méně zatěžující cla než USA. Trump za svého prezidentství uvalil cla na dovoz evropské oceli a hliníku a slíbil, že v případě svého znovuzvolení v listopadu opět zavede opatření na ochranu amerického průmyslu.
„J. D. má za sebou velmi úspěšnou podnikatelskou kariéru v oblasti technologií a financí,“ uvedl Trump v pondělním příspěvku na své sociální síti Truth Social, když oznámil svůj výběr Vance jako viceprezidentského kandidáta. „Nyní, během kampaně, se bude hodně věnovat lidem, za které tak skvěle bojoval, americkým dělníkům a farmářům v Pensylvánii, Michiganu, Wisconsinu, Ohiu, Minnesotě a dál,“ dodal.
Trump se postará o mír, píše Orbán
K zahraničněpolitickému směřování Donalda Trumpa se vyjádřil i Viktor Orbán. Kandidát Republikánské strany je podle něj připraven se okamžitě po svém případném vítězství zasadit o mír na Ukrajině. Maďarský premiér to napsal v dopise adresovaném šéfovi unijních summitů Charlesi Michelovi a poskytnutém všem zemím bloku. Orbán také tvrdí, že rusko-ukrajinský konflikt se v blízké budoucnosti radikálně vyostří.
Dopis šéf vlády stávající předsednické země poslal evropským partnerům v době, kdy jej EU tvrdě kritizuje za jeho předem s unií nekoordinovanou cestu na Ukrajinu, do Ruska, do Číny a na setkání právě s Trumpem v USA. Uvádí v něm mimo jiné také, že stávající americký prezident Joe Biden není s to změnit současnou politiku Spojených států, zaměřenou prý na podporu války, a nelze od něj očekávat, že zahájí politiku novou.
Ukrajina se už třetím rokem především s americkou a evropskou finanční i zbrojní podporou brání rozsáhlé ruské vojenské agresi, Maďarsko však v EU k nelibosti zemí jako je Polsko či státy Pobaltí dlouhodobě hraje roli zastánce ruských zájmů. Orbán, který svou cestu označoval za „mírovou misi“ se v Moskvě setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Unijní představitelé okamžitě uvedli, že šlo o bilaterální návštěvy, pro které maďarský premiér neměl žádný mandát od EU.
„Mohu jednoznačně prohlásit, že (Trump) krátce po svém volebním vítězství nebude čekat na inauguraci a bude připraven okamžitě jednat jako zprostředkovatel míru. Má na to podrobné a dobře podložené plány,“ tvrdí maďarský premiér. Evropská komise nyní oznámila, že vzhledem k vývoji od začátku maďarského předsednictví v Radě EU plánuje bojkotovat neformální jednání ministrů a posílat na ně místo eurokomisařů pouze vysoké úředníky. Na sociální síti X to uvedl Eric Mamer, mluvčí šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové. Zrušena podle něj byla rovněž tradiční návštěva eurokomisařů v předsednické zemi. Maďarští politici krok komise odsoudili.
