Lidovky.cz: Za několik dní nás čekají volby do Evropského parlamentu, o kterých se hovoří jako o krizových. Jak k nim podle vás budou přistupovat voliči? Budou se rozhodovat „evropsky“ nebo „národně“?
Přál bych si, aby to byly skutečné evropské volby a voliči se v nich zaměřili na evropská témata. Nechtěl bych, aby byly zneužívány k pomstě úřadujícím národním vládám. Jsou to evropské, nikoli národní volby. Samozřejmě, nelze je úplně oddělit od národních témat, ale přesto bych si přál, aby evropští občané reflektovali jejich evropský rozměr.
Zmínil jste, že jde o krizové volby. Já se vždycky zdráhám hovořit o krizích, protože prakticky od chvíle, co se také pohybuji na evropské úrovni, což je od prosince 1982, se Evropa nachází v krizovém módu. Dost mi vadí, že jakmile se objeví nějaké rozdíly v postojích vlád členských zemí, okamžitě to je prohlášeno za krizi. Demokratický proces je ale přece o tom, že se vyměňují stanoviska a hledá se shoda, rozhodně to není důvod k nějakému znepokojení. I na úrovni národních států neexistuje přece vždycky na všechno jeden názor, a když se objeví v českém parlamentu rozdílné pozice, také to hned nebývá označováno za krizi v České republice. A stejné je to i v Evropě.
Lidovky.cz: Před volbami se v řadě členských zemí, včetně Česka, hodně debatovalo o Green Dealu, objevovaly se sliby, že ho politici po volbách zruší...
Green Deal je pokusem řešit klimatickou krizi na evropské úrovni. Tu ale nevyřešíte tím, že budete zpochybňovat její existenci. Ano, je v pořádku, že některé aspekty původní dohody budou přezkoumány a přehodnoceny. Jsem však proti tomu, aby se Green Deal jako celek hodil do koše. Takto to nefunguje.
Lidovky.cz: Takže když někdo slibuje konec dohody, klame tím voliče?
