Podíl příslušníků cizích zemí v Maďarsku za posledních několik let stoupl. A to i když je Budapešť na evropské úrovni jedním z největších odpůrců migrace.
„V minulosti se podíl migrantů na celkové populaci pohyboval kolem dvou procent,“ sdělila portálu Politico Vivien Vadasiová, právní poradkyně nevládní organizace Menedék, jež pomáhá migrantům integrovat se do maďarské společnosti. Nyní tvoří čtyři procenta obyvatelstva. „Je to poměrně dramatický nárůst,“ podotýká.
Dodává nicméně, že mimo Ukrajince, kteří utekli před válkou, Maďarsko prakticky nepřijímá uprchlíky. Většina migrantů přichází do země prostřednictvím pracovních agentur. V domovské zemi žádají o povolení k pobytu, poté jim agentury zprostředkují práci u zaměstnavatelů v Maďarsku.
Maďarský ministr zahraničí a obchodu Péter Szijjártó při nedávné návštěvě Filipín zdůraznil, že zahraniční pracovníci, kteří přicházejí do jiné země „za organizovaných podmínek“ by neměli být zaměňováni s nelegálními migranty. Ocenil přitom Filipínce v Maďarsku, kterých je asi 10 000. Celkem v zemi žije přibližně 400 000 cizinců, o něco více než polovina z nich jsou občané zemí mimo EU.
Maďarsko má nízkou nezaměstnanost, pro potřeby své ekonomiky se tak snaží nalákat pracovníky z cizích zemí. Ještě v roce 2016 přitom Orbán v reakci na probíhající migrační krizi tvrdil, že „Maďarsko nepotřebuje jediného migranta pro fungování ekonomiky, udržení populace nebo pro budoucnost země“.
Od prvního ledna letošního roku začal v Maďarsku platit nový imigrační zákon, přičemž část nových pravidel týkajících se zahraničních investorů začne platit až od 1. července. Těm, kteří investují do registrovaných nemovitostních fondů, země nabízí možnost získat obnovitelné desetileté povolení k pobytu.
Podle imigračního zákona dostanou povolení k pobytu pro hostující pracovníky pouze cizinci zaměstnaní u určitých zaměstnavatelů, v určitých profesích a z určitých zemí. Těmi jsou Bělorusko, Bosna a Hercegovina, Severní Makedonie, Filipíny, Indonésie, Kazachstán, Mongolsko, Černá Hora, Vietnam, Rusko, Gruzie, Kyrgyzstán, Brazílie, Venezuela a Kolumbie. Pro tento rok je maximální počet přijatých zahraničních pracovníků stanoven na 65 000.
V Maďarsku mohou být pouze na omezenou dobu, povolení mohou prodloužit maximálně na tři roky. Po uplynutí této doby musí podat novou žádost.
Nemají tak právo na trvalý pobyt. Stejně tak si nemohou přivést rodinné příslušníky v rámci sloučení rodiny.
„To je rámec toho, jak se vláda vyhýbá chybám jiných zemí,“ vysvětluje praxi Viktor Marsai, jenž vede konzervativní Výzkumný ústav pro migraci. Poukazuje na příklady z Německa a Rakouska, které v 60. a 70. letech minulého umožnily gastarbeiterům ze zemí, jako je Turecko, zůstat v zemi a založit si zde rodiny. Budapešť nechce tuto chybu opakovat, podotýká Marsai.
Příchod cizinců už ovšem vyvolává napětí. Představitelé místní samosprávy v Debrecínu na východě země slíbili, že migranti, kteří přišli do města za prací, budou ubytováni pouze v ubytovnách v průmyslových zónách, mimo obytné čtvrti.
