Systém jako první zavedly severní Flandry, nyní se připojilo Vlámsko, jižní část země, a zřejmě v září dorazí nabídka i do Bruselu. Už teď se nicméně na stránkách novin začalo pochybovat o tom, jestli bude o jízdenku v ceně 350 až 450 eur zájem. Což o to: hlavní bruselské tahy jsou na tom hůř než dálnice mimo město, takže hrobníků automobilismu by se mezi řidiči našlo dost.
Problém tkví v tom, že hromadná doprava v Bruselu je jedna z nejhorších v Evropě. Paradoxně úplně nejhůř je na tom bruselské metro, dopravní prostředek, který by měl město zachránit. Na necelý milion obyvatel tu jsou dvě linky, dohromady čtyřicítka stanic. První hlavní linka protíná město vodorovně po ose východ-západ, druhá kratší vede severojižním směrem; v Bruselu jsou proto celé čtvrti metrem nedotčené.
Zbývají tramvaje a autobusy: jenže logika dopravních uzlů je taková, že nejvíc tramvají a autobusů je u metra a kopírují trasu podzemní dráhy. Takže i tady platí výše napsané: v Bruselu jsou celé čtvrti nedotčené touto - a tím pádem jakoukoli - hromadnou dopravou. K tomu se přidává fakt, že spoje na sebe nenavazují a o pražských intervalech si Bruselané mohou nechat jenom zdát, stejně jako o nočním provozu - po půlnoci tu nejezdí vůbec nic. Důvod toho všeho je typicky belgický: vlády Flander a Valonska nechtějí dopravu v Bruselu financovat, federální kabinet to nechce táhnout sám a rozpočet města na to nestačí. Takže se čeká, nestaví se a obyvatelé metropole kupují levné a dostupné ojetiny, s kterými bojují o svoje místo na silnici.
Jedna věc je nicméně na bruselském metru příjemná: hraje se tu hudba a vůbec ne špatná. Běžně tu uslyšíte třeba U2, Depeche Mode, Coldplay, Kosheen a další a občas máte pocit, že jste namísto do metra vlezli do klubu, když zjistíte, že všichni okolo tančí.
