„Znepokojuje mě, jak Rusko v současné době zbrojí. Není návratu do doby před ruskou invazí na Ukrajinu. Německo si musí zvyknout na myšlenku, že jednoho dne budeme muset vést obrannou válku,“ řekl o víkendu deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung Breuer, jenž ze své funkce sleduje současnou vybavenost a vycvičenost německé armády.
„Nejen důstojníci a vojáci, ale společnost jako celek musí uznat potřebu ještě důslednějšího odstrašování,“ poznamenal generální inspektor, jenž nejvýše postavenou pozici v Bundeswehru zastává od března.
Na otázku, zda by německá armáda po případném ukončení války na Ukrajině zvládla případný ruský útok na NATO, odpověděl Breuer jasně. „Ano. Tečka. Nemáme žádnou alternativu. Můžeme se bránit a budeme se bránit,“ uvedl.
Podotkl nicméně, že Bundeswehr má nedostatky, pokud jde o národní a alianční obranu poté, co se léta soustředil na mezinárodní krizové řízení, mimo jiné na Balkáně, v Afghánistánu nebo v Mali.
„To si vybírá svou daň nyní, když je opět středem zájmu Aliance a národní obrana. Nyní vidíme německou armádu, která na to ještě nemá adekvátní pozici. Existuje mnoho struktur, které téměř znemožňují rychlá a cílená rozhodnutí,“ prohlásil Breuer.
„Opatření, jimiž chce Bundeswehr situaci napravit, nemohla mít okamžitý dopad, ač jsme procesy enormně zrychlili,“ dodal.
„Tank nevezmete jen tak z regálu“
„Tanky nejsou v regálech a nevyrobíte je za týden,“ podotkl generální inspektor. Podle něho se Bundeswehr musí připravit na „technologické skoky“, například v používání dronů. „Vidíme stále rostoucí význam dronů ve všech oblastech, od průzkumu až po efektivitu. Od Ukrajiny se učíme, že její obrana je nesmírně důležitá, a tedy i vzdušná převaha na této úrovni,“ uvedl.
Podle Breuera je na čase, aby byli Evropané v NATO více průbojní. Uvedl to s ohledem na možnost, že v amerických prezidentských volbách příští rok zvítězí Donald Trump, který se k Alianci staví kriticky.
„Doba, kdy jsme si v Evropě mohli říct, že budeme sedět a necháme Američany, aby dělali svou věc, skončila. My Evropané musíme mít jasno v tom, jak se za sebe jako skupina postavíme,“ prohlásil Breuer.
Německé ministerstvo obrany v říjnu oznámilo nový podpůrný balíček pro Kyjev v hodnotě 1,1 miliardy dolarů na zbraně, vozidla a protivzdušnou obranu.
V Moskvě tento krok vzbudil vlnu nevole. Přední ruský propagandista Vladimir Solovjov v reakci ve státní televizi prohlásil, že Německo bude nakonec existovat „pod ruskou vlajkou“. „Takže nemáme jinou možnost. Skončíme na Ukrajině, znovu obsadíme Berlín a tentokrát už neodejdeme,“ hřímal.
Není to poprvé, co v ruských sdělovacích prostředcích zazněla podobná myšlenka. „Budeme stále více získávat roli, kterou mělo Ruské impérium. Nežertuji, když říkám, že Berlín, Drážďany, Praha, Lublaň, to všechno bude pod naší kontrolou,“ prohlásil v srpnu ruský politolog Nikolaj Vavilov v pořadu 60 minut, jenž vede moderátorka a propagandistka Olga Skabajevová.
Solovjov v minulosti rovněž uvedl, že Rusko by mělo „denacifikovat Pobaltí“ a že Polsko s Finskem „ve skutečnosti touží po návratu k matičce Rusi“.
