Světový summit o klimatu se koná pravidelně od roku 1992. Jedním z cílů toho současného je i posouzení plnění závazků o snižování emisí, jež mají zabránit katastrofálním následkům oteplování. Už na konferenci v Paříži roku 2015 se státy zavázaly, že se pokusí omezit růst globálních teplot na 1,5 stupně Celsia oproti předchozí průmyslové éře. To však nyní vypadá jako utopie.
Světová meteorologická organizace (WMO) uvedla, že hranice globálního oteplení o 1,5 stupně by mohla být s poloviční pravděpodobností překročena už do čtyř let. Nyní je to 1,2 °C. „Tato studie WMO se čte jako lékařská zpráva těžce nemocného pacienta, tím pacientem je ale v tomto případě Země,“ citovala agentura AP klimatoložku Jennifer Francisovou.
„Směřujeme do propasti“
Několik analýz vydaných v uplynulých dnech institucemi zabývajícími se změnami klimatu navíc naznačuje, že situace bude ještě horší a svět se nyní přibližuje k oteplení o zhruba 2,5 °C do konce století. „Lidstvo směřuje do propasti. Takové oteplení bude mít ničivé dopady na naše životy na jediné planetě, kterou máme,“ řekla včera dle agentury DPA německá ministryně zahraničních věcí Annalena Baerbocková. Dodala také, že je třeba rychlého řešení.
Oteplování zrychluje, za století stoupnou oceány až o metr, burcují meteorologové |
To by měla přinést nynější konference. Potřeba je dle odborníků zejména nalezení efektivních kroků k urychlení odchodu od fosilních paliv a ke snižování emisí skleníkových plynů. Nebude to však snadné, výsledky konference může ovlivnit třeba i válka na Ukrajině a s ní související energetická krize. Ta nutí některé státy k používání emisně nečistých zdrojů, jako je třeba uhlí, škodících podnebí.
Podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) by přitom už s teplotou vyšší „jen“ o dva stupně Celsia bylo rekordnímu horku vystaveno dalších 420 milionů lidí a milionům obyvatel Země by zaplavily domovy vyšší hladiny oceánů. Kromě malých tichomořských států hrozí záplavy čínských měst na pobřežích nebo v Bangladéši.
Klimatická konference OSN (COP27) v egyptském letovisku Šarm aš-Šajch
Hladiny oceánů stoupají oproti začátku 90. let dvojnásobnou rychlostí a od ledna 2020 se zvýšily o jeden centimetr. „Pro mnohé ledovce už je pozdě a jejich tání bude pokračovat stovky, nebo i tisíce let s dalekosáhlými důsledky pro bezpečnost vodních zdrojů. Rychlost stoupání hladin oceánů se za posledních třicet let zdvojnásobila. Zatím sice stále měříme v milimetrech za rok, v součtu za století to ale dělá půl metru až jeden metr, což představuje obrovské nebezpečí,“ řekl včera šéf WMO Petteri Taalas.
Už dnes má přitom oteplování za následky mimořádná vedra, požáry a záplavy, které pak mají důsledky na ekosystémy i ekonomiku. Třeba Africká rozvojová banka v září oznámila, že kontinent kvůli změně klimatu ztrácí každý rok 5 až 15 procent svého ekonomického růstu.
Bude dost peněz na kompenzace pro chudé státy?
Zástupci skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7 již dříve uvedli, že mezi další dopady bude patřit třeba přerušení produkce potravin a masivní zvyšování cen či migrace a nárůst lidí bez domova. Na světě byla loni dle OSN nejméně polovina z 59 milionů vnitřních migrantů vysídlena právě v důsledku změn klimatu.
Zásadním tématem konference budou kompenzace chudším zemím. Podle Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) vyčlenily v roce 2020 bohaté země, které oteplování způsobují zejména, sumu ve výši 29 miliard dolarů (asi 730 miliard korun). Ovšem do roku 2030 by bylo třeba až dvanáctkrát více.
Letošní konference se zúčastní asi 45 tisíc delegátů včetně představitelů EU či prezidenta USA Joea Bidena. Česko zastoupí premiér Petr Fiala (ODS), jenž by se dnes měl bilaterálně setkat i s egytským prezidentem Abd alem Fattáhem as-Sísím. V úterý má mít projev k účastníkům akce.
