Babiš a Orbán svou plánovanou frakci Patrioti pro Evropu načrtli jako jakýsi restart uvadající Visegrádské skupiny. Ideální scénář jim však nyní rozbořilo polské Právo a spravedlnost (PiS). To zůstane součástí frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR), jak vyplývá z prohlášení po ustavujícím sjezdu tohoto uskupení.
Podle informací serveru Aktuálně.cz je důvod jednoduchý. Polská partaj nebyla spokojená s tím, co jim Patrioti pro Evropu nabízeli. PiS v rámci vyjednávání trvalo na postu generálního sekretáře nově vznikající frakce, ten měl obsadit bývalý velvyslanec při Evropské unii Andrzej Sados. Ze strany Patriotů pro Evropu však přišlo rázné ne. Polákům se rovněž nezamlouvalo ani výrazné proruské směřování třetího člena, tedy rakouských Svobodných.
Od Patriotů pro Evropu dala v uplynulých dnech ruce pryč i pětice europoslanců zvolených za slovenský Směr premiéra Roberta Fica. Ti plánují zůstat mezi nezařazenými, případně se jednotliví europoslanci budou ucházet o členství u Pokrokového spojenectví socialistů a demokratů (S&D).
Klíčové rozhodnutí Marine Le Penové
Babišovo chystané uskupení tak stále zůstává pouze trojčlenné, tvoří ho české hnutí ANO, maďarský Fidesz a Svobodné strana Rakouska Herberta Kickla. Dohromady dají nutné minimum 23 poslanců pro vznik frakce, stále však nesplňují druhou podmínku, tedy zastoupení alespoň sedmi členských zemí Evropské unie.
Patrioti nyní čekají na klíčový verdikt Národního sdružení. Marine Le Penová tento týden připustila, že o vstupu do chystané frakce uvažuje, rozhodnutí však přijde až po nedělních volbách. Babišovi a spol. by s ní přiteklo dalších třicet europoslanců. Le Penová by navíc mohla spustit coby pravděpodobná vítězka francouzských voleb lavinu.
Z její dosavadní domovské frakce Identita a demokracie by zřejmě přeskočila i italská Liga Mattea Salviniho a nizozemská Strana pro svobodu Geerta Wilderse. Zájem o vstup už projevili i Portugalci z partaje Dost (Chega). S takovým složením by Patrioti pro Evropu podmínku stran z alespoň sedmi zemí splnili.
Dosavadní či nové frakce parlamentu musejí svůj název a složení oznámit do 15. července. Od 16. do 19. července se ve Štrasburku uskuteční ustavující plenární zasedání nového Evropského parlamentu, který tvoří 720 europoslanců. Ti zvolí svého předsedu a 14 místopředsedů, kvestory, předsedy a místopředsedy výborů a delegací.
15. března 2024 |
