„Připadám si tu jako ve škole,“ poznamenal prezident po vstupu do obřího stanu, kde se setkání uskutečnilo. Poté co zrušil zasedací pořádek, vybídl přítomné k otevřenému vyjádření názorů. Tohoto dialogu se však novináři, provázející prezidenta, nesměli zúčastnit vzhledem k možnosti, že by se na pořad mohly dostat i utajované skutečnosti.
„Podílíme se tady na kolektivní obraně NATO,“ řekl novinářům velitel čety, představený pouze iniciálami jako poručík R.F. Jednotka vyčleněná z vrtulníkové základny v Náměšti nad Oslavou, včetně příslušníků aktivních záloh, je v Ádaži součástí kanadské roty, které poskytuje to, čemu se vojenským jazykem říká „ochrana sil“. Jde o obranu proti pozemnímu napadení, terorismu, sabotážím, nepovoleným vstupům či chemickým útokům.
Dříve na základně u Rigy působili ženisté z Olomouce a příští měsíc zde nastoupí muži a ženy z protiletadlové jednotky ze Strakonic, opět s úkolem „ochrany sil“. V Lotyšsku působí vojáci ze 14 členských zemí aliance.
Čeští vojáci v Lotyšsku nejprve nacvičují se svými kolegy obranu, pak útok a nakonec je čeká cvičení představující komplexní prověrku toho, co se naučili. „Jsou to určitě zkušenosti, které v ČR nedostaneme. Je to proto, že je tu spousta národů a komunikační bariéry, které jsem musel překonat. Je to výzva jak pro mne jako velitele, tak pro všechny členy jednotky,“ řekl poručík. V Lotyšsku se vojáci musí vyrovnat i se změnou prostředí, zejména s pískem, který je na pobřeží Baltu všudypřítomný. „To je pro nás něco nevídaného,“ dodal R.F.
Základna v Adaži je důležitým místem výcviku vojáků NATO a leží 270 km od ruských hranic. V současné době zde slouží 57 českých vojáků, které jsem dnes navštívil. Kromě odstrašující role je jejich úkolem společně čelit případnému napadení východní hranice NATO. Posilují tím… https://t.co/GL6OPc0Xm4 https://t.co/DpWu9CsQQm
Kromě toho se vojáci musí vypořádat s půlročním odloučením od rodin i s psychickou a fyzickou zátěží svého nasazení. „Být tady šest měsíců v plné připravenosti a ustavičně v pozoru, že se může něco stát, je psychicky i fyzicky náročné, vyčerpávající,“ řekl český velitel s tím, že stejně jako všichni ostatní se těší domů. Ocenil, že do zahraniční mise se zapojili i příslušníci aktivních záloh české armády, pro které je půlroční nasazení v uniformě a v zahraničí také velkou zkušeností. „Vnímám to jako velké plus,“ zdůraznil.
Návštěvu prezidenta Pavla označil poručík R.F. za „poctu“; váží si toho, že nejvyšší státní představitel si na návštěvu vojáků v Lotyšsku našel čas, vyslechl jejich názory a ocenil práci, kterou zde odvádějí.
„Bezpečnost není laciná“
Český prezident se v lotyšské metropoli účastní summitu devíti zemí z východního křídla aliance, v Rize jsou zastoupeni i noví členové aliance Finsko a Švédsko a přítomen je také generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.
Maďarsko a Slovensko, jejichž vlády zaujímají zdrženlivý postoj k vojenské podpoře Ukrajiny, v Rize zastupují velvyslanci. Podle kuloárních informací není jisté, zda země B9 dospějí na závěr vrcholné schůzky ke společnému prohlášení.
Český prezident Petr Pavel, lotyšský prezident Edgars Rinkevics, rumunský prezident Klaus Iohannis a polský prezident Andrzej Duda při summitu NATO v Rize. (11. června 2024)
Hlavním bodem jednání v lotyšské metropoli je příprava červencového summitu NATO ve Washingtonu. Ten, jak uvedl Stoltenberg v úvodním vystoupení, má vést k rozhodnutím o posílení obranného odstrašování vůči potenciálnímu agresorovi a také k rozhodnutím o zvyšování výdajů na obranu. „Ukrajina potřebuje dlouhodobou a předvídatelnou podporu,“ zdůraznil další bod agendy Stoltenberg.
„Bezpečnost není laciná,“ prohlásil na úvod polský prezident Andrzej Duda, jehož země mohutně zbrojí ve snaze odstrašit Rusko před případným útokem. Duda nicméně varoval, že ruská ekonomika už byla nastavena na válečnou výrobu, a Kreml také využívá migraci jako zbraň. „Rusko je připraveno použít všechny síly a prostředky, aby dosáhlo svých neoimperiálních cílů,“ prohlásil.
