V červnu 2016 to byla velká sláva: mladá a neokoukaná politička Virginia Raggiová v rozhodujícím druhém kole místních voleb v Římě jasně porazila svého protikandidáta a jako první žena-starostka v historii vstoupila do Senátorského paláce na historickém Kapitolu.
O pět let později ale Raggiová, členka levicově-populistického Hnutí pěti hvězd (M5S), musí spolknout hořkou pilulku: v prvním kole komunálních voleb, konaných v uplynulou neděli a pondělí, obsadila až třetí místo a ač ještě nejsou dopočítány úplně všechny hlasy, je jasné, že se ze starostenské kanceláře bude stěhovat. S výsledkem téměř ponižujícím, Raggiové dala v prvním kole hlas jen asi pětina z těch, kdo k volbám přišli.
  |
Virginia Raggiová podle všeho doplatila na to, že během svého pětiletého mandátu nedokázala pohnout s akutními problémy, které Řím sužují již po desetiletí – ať je to nevalná úroveň veřejné dopravy, chronické problémy s odvozem odpadu či pouliční kriminalita. Nepomohlo jí ani to, že za jejího mandátu se podařilo výrazně humanizovat velkou část centra Věčného města vyloučením automobilového provozu a střed Říma nyní obyvatelům i turistům nabízí výrazně příznivější prostředí než dříve.
Atraktivní zjev už starostce Říma zřejmě nepomůže. V Itálii začínají odložené komunální volby |
Úpadek podpory dosluhující římské starostky zřejmě souvisí i s tím, že její hnutí M5S na celostátní úrovni od roku 2016 ztratilo více než polovinu voličů. Charisma otce-zakladatele M5S, komika Beppeho Grilla, rychle vyčpělo a Italové od té doby „potrestali“ nevalné schopnosti populistických politiků M5S řešit praktické problémy země.
O post uvolněný Raggiovou budou o příštím víkendu v druhém kole usilovat Enrico Michetti, podporovaný pravicí, a zkušený kandidát středolevé Demokratické strany Roberto Gualtieri, někdejší ministr financí celostátní vlády. Michetti sice v prvním kole zvítězil s náskokem asi čtyř procentních bodů, očekává se ale, že starostou se stane spíše Gualtieri, který může počítat s hlasy levicových voličů, které v prvním kole propadly.
Pravice je v defenzívě
Pokud Gualtieri skutečně Řím získá, potvrdí se tím celkově slabý výsledek pravicových kandidátů napříč Itálií. Volilo se sice jen v části italských měst a obcí, nicméně hlasování proběhlo ve čtyřech nejlidnatějších sídlech – vedle Říma jde ještě o ekonomickou metropoli Milán, největší město italského jihu Neapol a průmyslové centrum Turín. Volilo se i v tradiční levicové baště Bologni či v důležitém přístavu Terstu.
Volební účast byla na evropské poměry docela vysoká, přibližně 55 procent (pro srovnání, posledních komunálních voleb v Česku v roce 2018 se zúčastnilo 47 procent oprávněných voličů).
Italští populisté čelí hrozbě rozpadu, stabilita vlády je v ohrožení. Situace může nahrát pravici |
V Miláně a Neapoli je již dobojováno a v obou městech získali starostenský mandát levicoví kandidáti. Zejména obhajoba dosavadního starosty Milána Giuseppe Saly proběhla ve velkém stylu, populární politik získal již v prvním kole kolem 58 procent hlasů.
Jediným větším městem, kde mají pravicové strany reálnou šanci na vítězství, tak zůstává někdejší rakousko-uherský přístav Terst. Roberto Dipiazza, který sloužil jako starosta města již po tři volební období, vede po prvním kole s velkým náskokem a má nakročeno na svůj čtvrtý mandát.
Neúspěch pravicových kandidátek s nezvyklou otevřeností přiznal i jeden z nejvýraznějších italských politiků, šéf krajně pravicové strany Liga (Lega) Matteo Salvini. „Mohlo to být lepší (...) Některé kandidátky jsme postavili příliš pozdě a tohle je výsledek,“ řekl podle listu La Repubblica Salvini.
Fakt, že pravicoví kandidáti v místních volbách vesměs pohořeli, znovu posiluje úvahy o užší integraci na italské pravici. Salviniho Liga se podle aktuálních průzkumů na celostátní úrovni těší podpoře asi 22 procent voličů a zhruba stejně si nyní vede další krajně pravicová strana Bratři Itálie (FdI) v čele s charismatickou Giorgiou Meloniovou.
Salvini a Meloniová, kteří si donedávna nemohli přijít na jméno, v posledních týdnech značně otupili ostří vzájemné kritiky, což potvrzuje i úterní vyjádření Meloniové. „Příště bychom mohli jít spolu a dopadlo by to líp,“ řekla šéfka FdI.
