„Právě nás navštívila delegace mládeže ze Severní Koreje. Oni mají tábor Songdowon, my máme Artěk, Orljonok, Smenu a Ocean. Plánujeme výměny dětí,“ řekl předseda Hnutí prvních Grigorij Gurov.
Uvedl, že první cesta do severokorejského tábora je naplánována na 24. července až 2. srpna. Podle Gurova jsou podmínky v Songdowonu dobré.
Hnutí prvních založil ruský prezident Vladimir Putin v červenci 2022 po vzoru sovětského pionýra. Mládeži má vštěpovat vlastenectví a „tradiční ruské hodnoty“.
Některé ruské děti, které už měly tu čest vidět tábor na vlastní oči, s Gurovovým popisem nesouhlasí. Juril Frolov, jenž navštívil Songdowon v roce 2015 ve svých patnácti, se svěřil portálu NK News, že první ráno musel s ostatními Rusy smetáky očistit sochy severokorejských vůdců. Severokorejci je též nutili zpívat vlastenecké písně a sledovat animovaný seriál o bombardování Bílého domu.
Podle něj byla v táboře velká nuda, protože v podstatě nemohli nikam bez souhlasu přidělených poradců, takže většinu času seděli na pokoji. Někteří účastníci ale přísný režim večer porušovali a během výletu do Pchjongjangu pili rýžovou vodku, kterou si prý „mohlo koupit doslova sedmileté dítě“.
Jinak prý během dvou týdnů pobytu jedli jen rýži a žemle, příležitostně měli i kuře a oliheň. Frolov popisuje, že domů se vrátil „kost a kůže“.
I ostatní děti si stěžovaly na nedostatek masa. Petrohradský portál 78. ru uvádí, že některým dívkám severokorejské jídlo připadalo nepoživatelné. Zvláště jim pak vadil chybějící internet a drahé telefonické spojení. S rodiči prakticky nekomunikovaly, stejně jako se svými severokorejskými protějšky. Podle pravidel tábora měli účastníci zakázáno navazovat příliš těsné kontakty, navíc sami Severokorejci se báli mluvit s cizinci.
Před vstupem do KLDR jsou děti velmi pečlivě informovány o věcech, za které jim v totalitární zemi hrozí trest. Nesmějí dovážet věci související s Jižní Koreou, běhat a křičet v blízkosti památníků, mačkat a házet do koše noviny s fotkou severokorejských vůdců nebo si fotit jejich sochy s uříznutýma nohama. Podle ruských dívek Severokorejci dokonce raději jejich průvodci radili, z jakého úhlu má co fotit, aby nedošlo k problému.
Přesto Frolov návštěvy KLDR nelituje. Dostat se do nejpřísněji střežené země světa je podle něj zážitek. Dodává, že některé děti si výlet užily a rády se vracely.
78.ru podotýká, že mezi ruskými rodiči nevyvolává představa pobytu jejich potomků v KLDR příliš velké nadšení. Když to před rokem navrhl gubernátor Přímořského kraje Oleg Kožemjako, rodiče zaplavili úřady stížnostmi s tím, že by šlo „o jednosměrnou letenku“.
Válka na Ukrajině a uvalení sankcí Rusko s KLDR sblížily. Země sdílejí odpor k Západu a touhu změnit světový pořádek. Rusové byli první turisté, kteří KLDR navštívili po covidové pandemii. Putin pak během své červnové návštěvy Pchjongjangu slíbil posílení vzájemných vazeb, mimo jiné výstavbou infrastruktury mezi oběma zeměmi.
