Britské ministerstvo obrany ve svém pravidelném hlášení informovalo o výměně ruských generálů na nejvyšších postech. Podle britských zpravodajců Rusové odvolali velitele vzdušných sil generálplukovníka Andreje Serďukova a velitele Jižní skupiny sil generála Dvornikova. Ten byl považovaný za hlavního velitele operací ruských invazivních sil, ačkoliv Rusko tuto informaci nikdy nepotvrdilo ani nevyvrátilo.
„Velení Jižní skupiny sil pravděpodobně přejde na generálplukovníka Sergeje Surovikina, skupina sil nadále hraje ústřední roli v ruské ofenzívě na Donbas,“ uvedlo britské ministerstvo o změně ve velitelské struktuře ruské armády.
Latest Defence Intelligence update on the situation in Ukraine - 25 June 2022
Find out more about the UK government's response: https://t.co/6ZeAf3s37w
#StandWithUkraine https://t.co/JiISX2dQ0h
Ruské ministerstvo obrany rovněž oznámilo, že vedení „centrálních“ ruských invazních sil dostal na starost velitel Centrálního vojenského okruhu Alexander Lapin, jenž už vyznamenal za odvahu v bojích na Ukrajině svého syna. Sám dohlíží na operaci kolem Lysyčansku, poslední bašty Ukrajinců v Luhanské oblasti.
Ruská strana rovněž potvrdila, že vedením „jižních“ sil byl pověřen Surovikin. Ruské ministerstvo obrany ale nespecifikuje, zda nahradil Dvornikova i v úloze velitele celého Jižního vojenského okruhu.
Podle předního specialisty na putinovské Rusko Marka Galeottiho je jmenování Surovikina překvapením vzhledem k tomu, že doposud byl hlavním velitelem Vzdušně-kosmických sil Ruské federace. Sám má přitom zkušenosti především z pozemních akcí. V Sýrii velel pozemním silám, ostruhy předtím získal i v Afghánistánu, během občanské války v Tádžikistánu či v rusko-čečenských bojích.
Brutalita a korupce
Britské ministerstvo obrany podotýká, že kariéra generálporučíka je prostoupena „obviněními z korupce a brutality“. Obžalovali ho například z krádeže a prodeje služební zbraně, několik měsíců strávil ve vězení za tvrdý postup při potlačování puče proti bývalému generálnímu tajemníkovi SSSR Michajlu Gorbačovovi. Během akce tehdy zemřeli tři demonstranti.
Podle Galeottiho je Surovikin mimořádně brutální i na ruské poměry. V roce 2004 zkritizoval svého podřízeného natolik, že ten přímo v jeho kanceláři spáchal sebevraždu.
Zároveň se ale nový hlavní velitel ruských vojenských sil proslavil jako úspěšný „řešitel problémů“. V roce 2012 zřídil do té doby chybějící vojenskou policii, za svoje úspěchy v Sýrii získal ocenění Hrdina Ruska. Pozici velitele vzdušných sil získal i přes chybějící praktické zkušenosti v této oblasti zřejmě proto, že ho v ruských vojenských kruzích vnímali jako správného člověk pro zlepšení koordinace mezi vzdušnými a pozemními jednotkami.
O Surovikinovi se rovněž spekuluje, že by mohl v budoucnu nahradit Valerije Gerasimova v čele generálního štábu ozbrojených sil. Ruský prezident Vladimir Putin se zřejmě momentálně bojí destabilizačního efektu takového kroku v současné situaci, myslí si Galleoti, ale zároveň se neostýchá zkoušet měnit generály na bojišti s cílem zlepšit působení ruské armády.
„Toto není čistka ani známka dysfunkce či zoufalství,“ píše analytik o výměnách na nejvyšších úrovních ruských sil, „ale spíše pokus identifikovat, kteří vojenští činitelé jsou nejvhodnější pro tvrdý boj, do něhož se Rusko zapletlo na Ukrajině.“
Nízká reputace „řezníka z Aleppa“
Že Dvornikova, přezdívaného „řezník z Aleppa“, Moskva vyhodnotila jako neúspěšného, naznačovala jeho více než dva týdny trvající absence. Američané usoudili, že během jeho působení ruská armáda nedocílila výrazného zlepšení a opakovala tytéž chyby.
Novinář specializující se na Rusko z investigativního projektu Bellingcat Christo Grozev tvrdí, že Dvornikovova reputace v armádě nebyla příliš vysoká. V uniklém rozhovoru dva ruští důstojníci hovořili o veliteli Východního vojenského okruhu jako o „naprostém imbecilovi“ a „vypatlaném idiotovi“.
„Veřejnosti jej představili jako tvrdého stratéga, ale to už věděli, že jeho schopnost koordinovat různé typy vojsk není příliš vysoká,“ uvedl Grozev o Dvornikovově reputaci. „Pije nadměrně alkohol a rozhoduje o situacích, jako například kdy začít válku, uprostřed noci bez jakékoli zpravodajské podpory,“ dodal.
Právě zlepšení koordinace mezi jednotlivými složkami ruské armády bude zřejmě Surovikinovým cílem, od něhož se dá podle Galeottiho čekat zdůraznění úlohy letectva. Analytik ale se nedomnívá, že by se změnila celková strategie. Surovikin pravděpodobně bude pokračovat v taktice masivního ničivého ostřelování, které si Rusko tak dobře osvojilo v Čečně a Sýrii.
Rusům se díky početnějšímu dělostřelectvu daří nyní získávat území na východě Ukrajiny. Ukrajinci doufají, že se jim podaří zvrátit poměr sil dodávkami dělostřeleckých systémů ze Západu.
