Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tv„Pokud bychom měli v Kalinigradu rakety dlouhého dosahu, můžeme ohrozit téměř všechny evropské metropole: Berlín, Varšavu, všechny pobaltské země, Paříž, Bukurešť, Prahu a americké základny v Německu,“ prohlásil moderátor a poslanec Jevgenij Popov ve vysílání stanice Rossija 1.
Ta divákům obratem nabídla mapu s vyznačením potenciálních cílů napříč Evropou. „Zvláštní pozornost věnujeme Británii, našemu tradičnímu nepříteli. Británie je v nejzranitelnější pozici, V podstatě nám stačí tři rakety a tato civilizace se zhroutí,“ pokračoval ve výhrůžkách Popov.
Podle něj jsou v ohrožení Londýn, Manchester, Birmingham a vojenské základny Davenport nebo Clyde Portsmouth. Na výpad proti Západu upozornil ruský nezávislý portál Agenstvo.
Rusko hrozí úderem v odpovědi na summit NATO z minulého týdne. Na něm USA oznámily, že budou od roku 2026 v Německu „epizodicky“ umisťovat zbraně dlouhého doletu coby odstrašující prostředek. Německá armáda nedisponuje raketami dlouhého doletu, které se odpalují ze země, pouze řízenými střelami, které mohou být odpalovány z letadel.
Severoatlantická aliance na summitu rovněž oznámila, že nová americká základna protivzdušné obrany v severním Polsku, která má sloužit k detekci a zachycování útoků balistických raket v rámci širšího protiraketového štítu NATO, je nyní připravena k plnění úkolů.
Není to poprvé, co v ruské státní televizi zazněly podobné výhrůžky. K napadení Západu, včetně použití jaderných zbraní, v posledních dvou letech opakovaně vyzvali propagandista a moderátor Vladimir Solovjov nebo ruský exprezident Dmitrij Medveděv.
„Vaše města budou našimi oběťmi“
Kreml už v sobotu varoval, že rozmístění amerických raket v Německu by mohlo z evropských metropolí učinit jeho terč.
„Evropa je cílem našich raket, naše země je cílem amerických raket v Evropě. Máme dostatečné kapacity k zadržení těchto střel, ale potenciálními oběťmi jsou hlavní města těchto zemí,“ zdůraznil jeho mluvčí Dmitrij Peskov.
Rovněž naznačil, že konfrontace tohoto druhu by mohla ohrozit Evropu jako celek – stejně jako studená válka skončila rozpadem SSSR. „Evropa se rozpadá. Evropa neprožívá svůj nejlepší okamžik. V jiném uspořádání je opakování historie nevyhnutelné,“ řekl podle portálu The Moscow Times.
Washington v reakci vzkázal, že USA a NATO neusilují o vojenský konflikt s Ruskem, ale jakákoli vojenská akce namířená proti spojenci Aliance by vyvolala „zdrcující reakci“.
Rusko má v Kalingradské oblasti nyní pozemní raketový systém Iskander, jenž dokáže vypouštět střely s doletem až 500 kilometrů. Rakety Iskander jsou schopné nést jak konvenční, tak jaderné hlavice.
Kromě toho má Moskva podle amerického Centra pro námořní analýzu v Kaliningradu protivzdušný systém S-400, bombardéry Suchoj Su-30 a Su-24 nebo stíhačky Su-27.
Moskva v květnu uvedla, že spouští výrobu raket krátkého a středního doletu, dříve zakázaných smlouvou o likvidaci střel středního a krátkého doletu. Tu v roce 1987 v Bílém domě podepsali sovětský vůdce Michail Gorbačov a prezident USA Ronald Reagan.
Smlouva zanikla v roce 2019, obě velmoci se předtím vzájemně obviňovaly z jejího porušování. Dohoda signatářům zakazovala výrobu, zkoušky a rozmisťování pozemních raket a střel s plochou dráhou letu s doletem od 500 do 5 500 kilometrů. Omezení se týkalo rovněž odpalovacích zařízení.
