Bauržan Kultanov se k teroristům Islámského státu přidal v roce 2014. Z rodné Astrachaně vyrazil do Rakky, tehdy centra chalífátu. Když se pak o rok a půl později snažil ze Sýrie uprchnout, dopadla ho v Turecku policie a deportovala jej zpět do Ruska. Tam se o něho začala zajímat FSB.
„Účast v nelegální ozbrojené formaci. Za to dostanete dvacet let. Pokud s námi ale budete spolupracovat, zajistíme vám nejnižší trest. Až budete na svobodě, dáme vám minimální mzdu a budete nám dělat agenta,“ tvrdila Kultanovovi. Ten souhlasil a u soudu dostal čtyři roky za mřížemi.
FSB se Kultanovovi ozvala hned po jeho propuštění v roce 2019. Oznámila mu, že jeho cesta povede na Ukrajinu, kde se infiltruje do čečenských a tatarských praporů bojujících za Kyjev. „Chtěli znát všechno, od detailů o zásobování po personál formací,“ řekl Kultanov Meduze.
„Nemusíš si nic vymýšlet. Tvoje historie a bojové zkušenosti mluví za sebe. Jsi opravdový terorista a muslim, který si v Rusku odseděl trest. Stačí, když jim řekneš, že nemáš rád ruskou vládu a chceš jim pomoct. Přijmou tě s otevřenou náručí,“ řekl údajně Kultanovovi agent FSB.
25. listopadu 2020 |
„Už tehdy chystali něco velkého“
Kultanov poté dostal školitele, který ho začal na nasazení v ukrajinském terénu připravovat. Z rozhovorů s ním pochopil, že FSB se zajímá zejména o Isu Akajeva, velitele batalionu Krym, jež proti Rusku bojuje od roku 2014 a je složen z krymských Tatarů, Čečenců a Kabarďanů.
„Oficiálně začala FSB pátrat po Akajevovi až po ruské invazi, ale krymskotatarskými podzemními organizacemi začala být posedlá ihned po anexi poloostrova,“ míní investigativní novinář Andrej Soldatov.
„Měl jsem zjistit, kolik dostávají dobrovolníci zaplaceno, jaký je postup pro odjezd na Ukrajinu. Už tehdy jsem měl pocit, že se FSB na Ukrajině chystá na něco velkého. Řekli mi, že budu jejich očima a ušima a že nejsem jediný,“ popsal Kultanov. Na podzim 2021 ale FSB náhle plán jeho práce změnila. „Na Ukrajinu nepůjdete přímo, ale přes Turecko,“ oznámila mu.
Tam odjel v březnu 2022 pod cizím jménem s úkolem proniknout mezi ruskou emigraci, „zjistit, co připravuje proti Rusku a shromáždit cokoli o Ukrajině“ – jak se lidé přes Turecko dostávají na frontu, kdo jim pomáhá.
Meduza uvádí, že Kultanov se nyní nachází v tureckém vězení, kde se v dubnu ocitl kvůli porušení imigračních předpisů – měl neplatné vízum. Kultanov v zemi obratem požádal o udělení politického azylu s odůvodněním, že v Rusku by ho v případě deportace čekal kriminál a smrt. Muž tvrdí, že od chvíle, co loni překročil turecké hranice, práci pro FSB jen předstíral a předával jí nepřesné informace. To nelze nezávisle ověřit.
Meduza cituje i dalšího někdejšího příslušníka IS, kterého se FSB pokusila naverbovat. Jde o muže jménem Karim z Dagestánu, jenž v Sýrii bojoval spolu s Kultanovem a jako on poté strávil několik let v ruském vězení. FSB ho kontaktovala roku 2019 a žádala ho o informace o jeho bývalých spolubojovnících a jejich aktivitách. Krátce na to Karim emigroval.
Deník Ukrajinska pravda v lednu uvedl, že ukrajinská bezpečnostní služba SBU na Ukrajině od počátku invaze odhalila více než 600 ruských špionů.
„Lidé s extremistickým pozadím se na Ukrajině skutečně dostávají na frontu. Někteří z nich jsou agenti FSB. Ukrajinská bezpečnostní služba po nich neustále pátrá,“ uvedla politoložka Věra Mironovová.
Amerika jako jeden z cílů
FSB se podle Mironovové neúnavně snaží proniknout také do USA. Americké úřady na americko-mexické hranici od ruské invaze na Ukrajinu zadržely asi 50 Rusů podezřelých ze špionáže pro FSB, uvedla expertka.
„Většina z nich tvrdí, že jsou aktivisté, pracovníci nevládních organizací nebo novináři. Říkají, že se v Rusku zúčastnili protiválečných protestů a nyní čelí pronásledování. Žádají o pomoc,“ uvedla Mironovová s odvoláním na nejmenované kontakty na americkém ministerstvu vnitra. „Chytili jich padesát, dovedete si představit, kolik jich nechytili?“ dodala.
„Někteří z nich se americké pohraniční stráži sami přihlásí s tím, že jsou nespokojení agenti FSB, které Rusko vyslalo špehovat ruské opoziční aktivisty a novináře,“ dodala Mironovová.
