Nejméně padesát škol figuruje v případu otravy školaček, oznámil íránský ministr vnitra Ahmad Vahídí. Co či kdo za údajnou otravou stojí, není zatím jasné. Znepokojení rodiče studentek ale v posledních dnech protestují v ulicích Teheránu a dalších měst.
„Po otravě studentek, mimo jiné ve městě Kom, bylo zjištěno, že šlo o úmysl. Cílem útočníků je uzavření dívčích škol,“ řekl náměstek ministra školství Younes Pahani.
„Látky použité k otravě nejsou žádné ve válce používané chemikálie. Otrávené studentky tak nepotřebují agresivní léčbu. Věřím v jejich brzké uzdravení,“ dodal.
Lékař, který u jedné ze škol zasahoval a nepřál si odhalit svoji totožnost, uvedl, že v případě útoku šlo o organofosfátové látky, které se používají v zemědělství. Konkrétně o pesticidy.
První případy byly zaznamenány loni v listopadu ve městě Kom, které je významným místem šíitského islámu. Íránští činitelé se domnívají, že dívky mohl někdo otrávit a připisují to nepřátelům Íránu.
Podle nejnovějších zpráv hlásí podezřelé případy školy ve 21 z 30 íránských provincií, přičemž téměř všechny incidenty se týkají dívčích škol. Případy vyvolaly obavy, že jde o záměrný útok, jehož cílem je vynutit si uzavření dívčích škol.
ویدیوها و گزارشهای رسیده به ایران اینترنشنال در روز چهارشنبه ۱۰ اسفند، حکایت از ادامه مسمومیت دختران دانشآموز اینبار در دبیرستان دخترانه «سیزده آبان» تهرانسر دارد https://t.co/USENeAAOR0
Íránský ministr vnitra Ahmad Vahídí v sobotu bez dalších podrobností uvedl, že vyšetřovatelé při šetření incidentů získali „podezřelé vzorky“. Ministr rovněž vyzval veřejnost ke klidu a obvinil „nepřátelská média“ z toho, že podněcuji mezi lidmi paniku.
Podle Vahídího bylo údajnou otravou zasaženo nejméně 52 škol, íránská média hovoří o více než 60. Je mezi nimi i nejméně jedna škola pro chlapce.
Od loňského září je íránské náboženské zřízení zpochybňováno při protestech, které propukly po smrti 22leté ženy kurdského původu Mahsy Amíníové. Ta zemřela, když ji zadržela mravnostní policie kvůli tomu, že měla příliš volně nasazený hidžáb - šátek, kterým si má muslimská žena zakrývat vlasy a dekolt a který ženy v Íránu musejí od islámské revoluce z roku 1979 nosit na veřejnosti.
Někteří Íránci spekulují, zda nejsou některé z otrav odplatou za demonstrace. Sociální sítě během nich zaplavila videa, na kterých si školačky sundávají muslimský šátek. Jiní se domnívají, že otravy jsou dílem zastánců tvrdé linie, kteří chtějí napodobit hnutí Tálibán v Afghánistánu a militantní islamistickou skupinu Boko Haram v Nigérii tím, že terorizují rodiče, aby přestali posílat své dcery do škol.
