„Fáze intenzivních bojů proti Hamásu se blíží ke konci. Neznamená to, že se blíží konec války, ale že válka ve své intenzivní fázi v Rafáhu se blíží ke konci,“ řekl Netanjahu pro izraelskou stanici Channel 14, která rozhovor s ním odvysílala v neděli. Šlo o jeho první obsáhlé interview za více než rok a odehrálo se na pozadí sílících protestů vůči vládě.
Právě humanitární situace v Pásmu Gazy přitom už několik měsíců poutá pozornost celého světa. „Civilisté jsou masakrováni. Jsou zatlačováni do oblastí, o kterých jim bylo řečeno, že budou bezpečné, jen aby byli vystaveni neustálým leteckým útokům a těžkým bojům,“ pronesl nedávno pro média například Chris Lockyear, generální tajemník Lékařů bez hranic. Podle gazanských úřadů ovládaných Hamásem izraelská ofenziva v Gaze, která začala loni v říjnu po napadení Izraele Hamásem, dosud stála život už více než 37 tisíc Palestinců.
Dohoda za rukojmí
Pokud dojde ke snížení intenzity bojů, situace by se logicky mohla zlepšovat. „Jsem ochoten uzavřít částečnou dohodu, díky které se vrátí alespoň část rukojmí. Ale jsme odhodláni pokračovat ve válce i po přestávce, abychom splnili své cíle,“ konstatoval Netanjahu.
Otázkou zůstává, kolik ze 116 rukojmí, jež by stále měla být v zajetí Hamásu, je ještě naživu. „Nikdo o tom vůbec nic neví,“ prohlásil nedávno člen hnutí Hamás na přímou otázku americké televize CNN.
Z původních asi 250 unesených se do Izraele při dosud jediném krátkodobém příměří podařilo dostat zpět přibližně sto žen a dětí. A to výměnou za palestinské ženy a mladistvé držené v izraelských věznicích – často bez řádného soudu, třeba za házení kamenů po izraelských vojácích.
Intenzivní boje s Hamásem končí, válka v Gaze však ne, řekl izraelský premiér |
Tím dlouhodobě nejvýrazněji deklarovaným cílem Izraele je ovšem úplné zničení Hamásu. Premiér Izraele nastínil, co by v Pásmu Gazy, kde Hamás vládne, mohlo následovat poté. „Bude potřeba pokračující vojenská demilitarizace ze strany Izraelských obranných sil a zřízení civilní správy. Doufám, že s podporou některých zemí v regionu,“ řekl pro izraelskou televizi.
„Řeknu vám také, co nejsem připravený udělat: nejsem připraven tam založit palestinský stát a nejsem připraven ho předat palestinské samosprávě,“ uvedl Netanjahu, a smetl tak ze stolu zásadní požadavky Palestinců.
Přímý střet s Hizballáhem?
Rozruch pak vzbudilo i konstatování, že po skončení intenzivní fáze bojů v Rafáhu mohou Izraelci část svých sil přesunout na sever k hranicím s Libanonem, kde působí hnutí Hizballáh, které se poslední dobou s židovským státem dostává do stále častějších střetů.
„A to také uděláme. Především pro obranné účely, ale i proto, aby se naši evakuovaní obyvatelé mohli vrátit domů,“ dodal Netanjahu. Podle britského listu Financial Times muselo v důsledku přestřelek opustit pohraničí na 60 tisíc Izraelců. Netanjahu pak sice dodal, že doufá, že se podaří přímé válce s Hizballáhem předejít, ale zároveň pohrozil, že Izrael by v případě potřeby „čelil této výzvě“.
S obavami tato slova v pondělí přijal například šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell. „Jsme na prahu rozšíření války,“ varoval na jednání unijních ministrů zahraničí v Lucemburku.
Samotní zástupci hnutí Hizballáh už dříve varovali, že s útoky na židovský stát nepřestanou, dokud v Pásmu Gazy nezavládne dlouhodobě příměří. To ovšem zůstává v nedohlednu.
