Válka v Izraeli
Sledovat další díly na iDNES.tvAčkoli v armádě židovského státu musí povinně sloužit naprostá většina mužů a žen, muži ze skupiny charedim se místo fyzické přípravy na potenciální konflikt věnují studiu náboženských textů, které chápou jako podíl na ochraně země.
Tato výjimka platí od založení Izraele v roce 1948, kdy charedim bylo ale asi jen pět procent. Od té doby se počet ultraortodoxních židů výrazně zvýšil a dnes tvoří asi 13 procent izraelské populace.
 |
Protestující dálnici blokovali těly, policejní složky je z místa musely odvléct. Proti davu byli také nasazeni policisté na koních. Řada demonstrantů držela transparenty a provolávala protestní hesla jako „Radši do vězení než do armády!“.
„Přišli jsme sem s jedním cílem, a to sice vyjádřit postoj celé ortodoxní komunity. Všichni bychom raději šli do vězení, než aby nás povolali do armády,“ vysvětlil svůj názor jeden z demonstrantů.
Izraelský nejvyšší soud o možnosti povolat do zbraně ultraortodoxní muže rozhodl v úterý. Na základě současného znění zákona justice nevidí důvod, proč by se vojenská služba neměla týkat všech mužů, kteří jsou k ní způsobilí.
Tento krok by mohl způsobit pád kabinetu současného premiéra Benjamina Netanjahua, upozorňují média. Jeho ultraortodoxní koaliční partneři, kteří Netanjahua z velké části drží u moci, s rozhodnutím soudu kategoricky nesouhlasí.
Političtí vůdci z řad charedim zatím neřekli, zda vládu opustí. Na neděli nicméně jejich stoupenci svolali velký protest v Jeruzalémě.
Debata o branné povinnosti pro komunitu charedim se zintenzivnila v říjnu, kdy Izrael v Pásmu Gazy zahájil vojenskou operaci v reakci na bezprecedentní teroristický útok hnutí Hamás, které například Spojené státy, EU a česká vláda považují za teroristickou organizaci.
Při útoku přišlo o život 1200 lidí, dalších 250 jich ozbrojenci odvlekli jako rukojmí. Palestinské úřady ovládané Hamásem tvrdí, že Izrael už od října zabil více než 37 700 Palestinců. Podle izraelských dat ve válce zatím padlo přes 600 židovských vojáků.
