Podle něj by se měl dokument zaměřit především na odzbrojení Hizballáhu a prosazování zbrojního embarga vůči této radikální organizaci.
Hizballáh přijal plán na rozmístění libanonské armády a mezinárodních mírových jednotek OSN na jihu Libanonu, který byl dosud pod jeho kontrolou, neslíbil však, že oblast opustí nebo se vzdá svých raket, kterými odtud ostřeloval izraelské území.
Rezoluce, kterou RB OSN schválila 11. srpna, přímo o odzbrojení Hizballáhu nehovoří. Odkazuje ale na rezoluci z roku 2004, podle níž nesmějí v Libanonu působit žádné ozbrojené milice.
Podle Boltona Spojené státy původně doufaly, že budou moci být všechny klíčové otázky zahrnuty do jediné rezoluce. "Vzhledem ke složitosti situace jsme ale věděli, že rezolucí bude zapotřebí více," uvedl Bolton.
"V tomto okamžiku je předčasné hovořit o časovém plánu na přijetí druhé rezoluce... Naší prioritou nyní je dostat (do Libanonu) početné mezinárodní jednotky," řekl dále Bolton, podle něhož by měla druhá rezoluce Rady bezpečnosti pravomoci mírových sil vyjasnit.
Nabídky vojáků do Prozatímních sil OSN v Libanonu (UNIFIL) od jednotlivých zemí ale zatím váznou, především právě proto, že řada států chce předem znát přesný mandát mírových sil. Bolton v pondělí oznámil, že asi 70 zemí dostalo v pátek návrh pravidel, kterými by se měla mise řídit, a podle svých slov nyní očekává na toto téma další diskusi.
Itálie v pondělí uvedla, že je připravena přijmout velení UNIFIL. Těm dosud velí Francie, která již dříve řekla, že je ochotna stát v čele mise do února. Francie ale zklamala, když místo předpokládaných tisíců vojáků zatím slíbila vyslání pouhých 200 nových mužů, Itálie zřejmě vyšle posily v počtu 2000 vojáků.
Izrael již sdělil, že by byl rád, kdyby mírovým silám velela Itálie. Také libanonský premiér Fuád Siniura v pondělí přivítal "italskou nabídku 2000 vojáků" a svému italskému protějšku Romanu Prodimu řekl, že italské velení má v Libanonu "jednomyslnou podporu". Italská pravicová opozice nicméně již Prodiho nabídky kritizovala a varovala, že by se vyslání tolika vojáků mohlo ukázat jako "sebevražedná" mise.
Na libanonském území již od 14. srpna panuje příměří, které je však sporadicky porušováno. Při posledním incidentu v pondělí izraelská armáda podle svých slov zabila na jihu Libanonu tři ozbrojence. Hizballáh to však popřel a sdělil, že nepřišel o žádného ze svých mužů.
Izraelský premiér Ehud Olmert se v pondělí snažil zmírnit kritiky veřejnosti ohledně vedení války v Libanonu. Slíbil mimo jiné obnovu zničených izraelských pohraničních oblastí, které v pondělí osobně navštívil, a na svou obranu prohlásil, že jeho předchůdci dostatečně dobře stát nepřipravili na rostoucí hrozbu ze strany Hizballáhu.
Na jih Libanonu se mezitím vracejí uprchlíci; podle mluvčího Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Jacka Reddena se již vrátila většina ze 180.000 Libanonců, kteří během války přijali útočiště v Sýrii. Tam jich prý teď zůstává jen asi 2500 až 5000.
