„Naše země nyní rozhodně hlasovala pro změnu a návrat politiky jako veřejné služby,“ řekl ve svém prvním premiérském projevu na Downing Street Starmer. Uvedl, že akceptoval pozvání od krále, aby sestavil příští britskou vládu. Slíbil, že jeho vláda bude sloužit všem Britům.
„Ať už jste volili labouristy či nikoli, vlastně obzvláště, pokud tomu tak nebylo, říkám vám napřímo, moje vláda vám bude sloužit,“ pokračoval. „Politika může být silou pro dobro, ukážeme to.“
Slíbil, že „cihlu po cihle“ bude obnovovat „infrastrukturu příležitostí v Británii“. Mnozí Britové dnes podle něj nevěří, že pro jejich děti bude Británie lepším domovem, nová vláda se je ale bude snažit přesvědčit, „dokud znovu neuvěříte“. „Chvíli to potrvá,“ citovala Starmera zpravodajská společnost BBC. Premiér podle ní varoval, že „změnit zemi není jako přepnout vypínač“.
Poděkoval svému předchůdci v úřadu za práci. Zdůraznil, že jeho úspěch jako premiéra Británie asijského původy by neměl „nikdo podceňovat“.
Starmer navštívil Buckinghamský palác poté, co král Karel III. přijal Sunakovu rezignaci. Sunak v pátek ráno uznal prohru a řekl, že telefonicky pogratuloval svému nástupci. Ve svém posledním projevu v Downing Street Sunak vyjádřil podporu Starmerovi. „V této práci budou jeho úspěchy úspěchy nás všech,“ řekl končící premiér. „Ať byly naše neshody v této kampani jakékoli, je to slušný člověk s citem pro veřejnou službu, kterého respektuji,“ pokračoval.
Zároveň oznámil odchod z čela konzervativců. Z pozice lídra Konzervativní strany Sunak neodstupuje s okamžitou platností. Uvedl, že tak učiní, „jakmile budou připraveny podmínky pro výběr mého nástupce“.
 |
„Je toho hodně, z čeho se musíme poučit a nad čím se zamyslet, a beru na sebe odpovědnost za prohru. Je mi to líto,“ prohlásil po obhájení mandátu v severoanglickém obvodu Richmond a Northallerton.
Podle dosud sečtených hlasů mají labouristé zatím 412 křesel, což je o 211 víc než získali v roce 2019. Konzervativci mají 120 křesel, v porovnání s předchozími volbami jich ztratili 250. Labouristé tak překročili hranici 326 křesel nutných pro většinu v dolní komoře parlamentu. Již nyní je jasné, že konzervativci utrpěli svou nejhorší porážku v dějinách. Dosud bylo jejich minimem 165 z roku 1997.
První odhady výsledků, které zveřejnila britská média, přisuzovali labouristům 410 křesel a zároveň druhý nejlepší výsledek v historii strany. Konzervativci oproti tomu po 14 letech u moci utrpěli debakl a získali 131 křesel.
Kompletní výsledky budou známy až v sobotu. Na Skotské vysočině proběhne ještě přepočítávání hlasů ve volebním obvodu Inverness, Skye a West Ross-shire.
Stanice BBC podotýká, že podle její predikce bude volební účast v celé Velké Británii 60 procent. To bude druhá nejnižší volební účast ve Spojeném království od roku 1885. Nižší byla pouze v roce 2001, kdy dosáhla 59 procent.
BBC si též všímá, že konzervativci a labouristé dohromady získali méně než 60 procent odevzdaných hlasů, tedy nejméně za posledních 100 let. Hlasy pro menší strany a nezávislé kandidáty jsou jedním z hlavních motivů letošních voleb, během nichž voliči vyjadřovali silnou nedůvěru vůči tradičně dominantním silám.
Pro Labouristickou stranu hlasovala jen zhruba třetina všech účastníků voleb, tedy podobný podíl, jako před pěti lety, kdy naopak labouristé drtivě prohráli. elké rozdíly mezi podílem hlasů a mandátů jsou důsledkem britského volebního systému, kde se mandáty udělují v jednotlivých obvodech nejsilnějším kandidátům, aniž by museli mít většinu hlasů.
Debakl konzervativních ministrů, růst liberálů
Několik konzervativních ministrů ztratilo svá křesla. Přišel o něj ministr obrany Grant Shapps, ministr spravedlnosti Alex Chalk, ministryně pro vědu, inovace a technologie Michelle Donelanová. „Nejde ani tak o to, že labouristé tyto volby vyhráli, ale spíše o to, že je konzervativci prohráli,“ řekl Shapps, zjevně otřesený svým sesazením. Prohru přičetl vnitřním bojům ve straně.
Hořkou pachuť prohry zažila též bývalá premiérka Liz Trussová, která v úřadu setrvala pouhých 49 dní. Zatímco v roce 2019 získala křeslo s obrovskou většinou 26 195 hlasů, letos dostala jen 11 217 hlasů, o šest set méně než její labouristický vyzyvatel Terry Jermy.
Na třetím místě se umístili Liberální demokraté se 73 poslanci. Počet křesel Skotské národní strany klesl na 9. Nacionalistická strana Reform UK, kterou založil jeden ze strůjců brexitu Nigel Farage, získala 4 křesla. Farage se po osmém pokusu stane poslancem.
„Mým plánem je vybudovat během několika příštích let masové národní hnutí, které snad bude dostatečně velké, aby mohlo v roce 2029 být řádnou výzvou v parlamentních volbách,“ ohlásil Farage své cíle. „Jdeme po labouristech, o tom nepochybujte.“
Do sněmovny byl jako nezávislý zvolen i bývalý lídr labouristů Jeremy Corbyn, v londýnském obvodu porazil labouristického kandidáta.
„Zdá, že strana dosáhla nejlepšího výsledku za celou generaci,“ reagoval na odhad předseda liberálů Ed Davey. Zelení už požádali labouristy, abych jejich vláda byla „odvážnější, statečnější a ambicióznější“.
The highly accurate joint BBC/SkyNews/ITV exit poll predicts a landslide Labour Party VICTORY with 410 seats.
The Conservatives are predicted to win 131 seats, and the Liberal Democrats 61. https://t.co/nfrSu4MqbV
Labouristé si zatím nejlépe vedli v roce 1997, kdy strana vedená Tonym Blairem získala 419 křesel. V roce 2019 přitom Labouristická strana utrpěla největší porážku od roku 1935.
Voliči hlasovali v prádelně či karavanu, média se zaměřila na domácí mazlíčky
Překvapivý červencový termín voleb určil Sunak, který nechal dosavadní sněmovnu rozpustit na konci května. Od nástupu do funkce v roce 2022 se podobně jako jeho strana potýká s velmi nízkou popularitou a předvolební průzkumy drtivé vítězství opozičních labouristů předpovídaly.
Hlasovací místnosti se v zemi s téměř 70 miliony obyvatel otevřely v pátek v 07:00 místního času (08:00 SELČ) a uzavřely se v 22:00 (23:00 SELČ).
Shaping up to be an absolutely fascinating eleciton.
502/650 Seat Count (map is a little behind):
LAB: 352 (+167)
CON: 74 (-183)
LDM: 47 (+40)
SF: 6 (=)
INDs: 5 (+5)
RFM: 4 (+4)
PLC: 4 (+2)
DUP: 3 (-1)
GRN: 1 (+1)
ALL: 1 (=)
SDLP: 1 (=)
https://t.co/n63ulgbkI7 https://t.co/ZImoaQ730H
Britská média vzhledem k přísným pravidlům nesměla do uzavření volebních místností zveřejňovat průzkumy či přinášet analýzy, které by mohly ovlivňovat názory voličů. Průběžné zpravodajství z jednotlivých volebních obvodů bylo tak do konce hlasování omezeno na nekontroverzní témata.
Kromě zpráv o tom, kde hlasovali politici, média zaplňovaly zprávy o počasí a fotografie zvířat před volebními místnostmi. BBC zveřejnila galerii se snímky domácích mazlíčků u volebních místností s tím, že jeho novináři dosud viděli hada, želvu, ježka, koně a „absurdní“ množství psů.
Média si všímala též nekonvenčních volebních stanic jako například volební místnost v prádelně nebo v karavanu.
Země, kde je všechno špatně?
Jak výrazné změny bude znamenat návrat labouristů k moci, není jasné. Lídr strany Starmer zdůrazňuje potřebu nastartovat ekonomický růst, jeho program ale obsahuje málo konkrétních opatření, která by povzbudily podniky k investicím. Labouristé oproti konzervativcům kladou větší důraz na zelenou politiku, svůj dřívější slib o masivních investicích však letos odvolali.
Důležitým bodem je pro ně reforma systému pracovní migrace, který umožňuje snadno získávat pracovní víza cizincům splňujícím požadavky zaměstnavatelů. Starmerova strana chce omezit počet přistěhovalců přicházejících za pracovními pobídkami například ze zdravotnictví či stavebnictví a více investovat do rekvalifikací Britů, aby sami zaplnili volná místa.
Starmerův blízký spojenec a dosavadní poslanec Peter Kyle komentoval absenci razantních plánů tak, že strana nemůže ihned dosáhnout všeho a radikální změna má dnes pro Brity jiný význam. „Radikální je být schopen dostat se do týdne k doktorovi, když vás něco bolí. Radikální je poslat své dítě do školy, kde se nehroutí střecha,“ řekl.
Levice chce rovněž omezení čekacích listin na péči ve státním zdravotním systému NHS či řešení nelegální migrace větším důrazem na vyšetřování a protiteroristické policejní operace cílené na pašerácké gangy.
Naopak slibuje zrušit deportace migrantů do Rwandy, které prosadili konzervativci. Hodlá též zajistit přijetí 6500 nových učitelů či vytvořit energetickou společnost ve veřejném vlastnictví.
Nejen opoziční politici před volbami tvrdili, že v Británii nic nefunguje. Po úsporných opatřeních konzervativců z minulých let se Britové potýkají s velkými problémy ve státních službách, zejména s přístupem ke zdravotní péči. Pokud jde o ekonomiku, její růst v přepočtu na obyvatele podle výzkumného ústavu Institute for Fiscal Studies za dobu vlády konzervativců zaostával za členy EU a USA.
Britskou ekonomiku podobně jako další západní země zasáhly v posledních letech četné krize, od minulých voleb v roce 2019 zejména ta covidová a následný nárůst životních nákladů spojený s ruskou agresí na Ukrajině.
Britské parlamentní volby |
Podle expertů ale současná stagnace pramení i z politických rozhodnutí včetně odchodu z EU, což je téma, které dominovalo posledním parlamentním volbám. Dnes brexit v kampani téměř nefiguroval, byť labouristé uvádí, že se chtějí pokusit dojednat s Unií bližší partnerství.
Slib o dokončení brexitu před pěti lety přinesl konzervativcům silnou většinu v Dolní sněmovně a objevovaly se i předpovědi, že tehdejší premiér Boris Johnson vydrží ve funkci deset let. Rezignoval ovšem už v roce 2022 pod tíhou série skandálů spojených zejména s večírky vládních pracovníků v čase pandemických restrikcí.
Následovalo pouhých 49 dní dlouhé premiérství Liz Trussové, jejíž plány daňových škrtů vyvolaly propad libry i ceny státních dluhopisů. S jejím odchodem se situace na trzích stabilizovala, současný premiér Sunak ovšem pokles v preferencích konzervativců nedokázal zastavit.
Vítěz je považovaný za „politického robota“
Nyní ho v Downing Street vystřídá jednašedesátiletý Starmer, který labouristy vede od roku 2020. Předtím působil ve stínové vládě Jeremyho Corbyna, od jeho silně levicové politiky se ale strana pod vedením Starmera výrazně odklonila k více centristickému programu.
Starmer je někdejší prokurátor, který pochází z rodiny zdravotní sestry a řemeslníka, jak rád připomíná voličům. V kampani se prezentoval jako seriózní politik, který ukončí „chaos“ provázející vládu konzervativců.
Mnozí pozorovatelé jej ale vidí jako nudného a nevýrazného, v jedné z předvolebních debat jej člen publika přirovnal k „politickému robotovi“. Jakkoli dosáhl volebního vítězství, jeho osobní popularita takovému výsledku příliš neodpovídá. Podle agentury YouGov podíl Britů, kteří na něj mají negativní názor, už nyní převyšuje podíl jeho fanoušků.
Někteří komentátoři uvádějí, že ústředním rysem voleb je silná nedůvěra k politikům obecně. Šéf sociologické agentury More in Common Luke Tryl uvedl, že voliči v rozhovorech nedávají najevo jen obvyklou míru apatie a cynismu. „Tentokrát je to pocit marnosti, je to pocit, že nikdo nic nezlepší, protože politici na to nemají, nemohou přinést změnu, tak moc je Británie rozbitá,“ míní.
