Ukrajinský prezident návštěvou Japonska pokračuje v sérii zahraničních jednání, která jej v pátek zavedla na summit Ligy arabských států v saúdskoarabské Džiddě. Zelenskyj tam vyzval lídry, aby podpořili jeho mírový plán pro Ukrajinu, který mimo jiné zahrnuje obnovení její územní celistvosti.
Svůj program v Japonsku zahájil ukrajinský prezident schůzkami s britským premiérem Sunakem a se šéfkou italské vlády Meloniovou, a také s indickým premiérem Naréndrou Módím, jehož země navyšuje nákupy ruských energií. Společně jednali, a potřásli si rukou, v sobotu na okraj summitu krátce po příletu do Hirošimy.
Oznámil to úřad indického lídra na Twitteru, aniž by specifikoval témata jednání. Módí ale podle médií ujistil Zelenského, že Indie vynaloží veškeré úsilí ve snaze ukončit válku na Ukrajině. Ten ho na oplátku informoval o mírovém plánu.
PM @narendramodi held talks with President @ZelenskyyUa during the G-7 Summit in Hiroshima. pic.twitter.com/tEk3hWku7a
— PMO India (@PMOIndia) May 20, 2023
Ukrajinský prezident se s indickým premiérem osobně setkal poprvé od loňského vpádu ruských vojsk na Ukrajinu.
V neděli podle dostupných informací nejdříve zasedne s lídry G7, načež přijde na řadu druhý blok jednání, který bude zahrnovat i zvláštní hosty a jehož tématem bude „mír a stabilita“.
Vzkaz Pekingu
Lídři G7 vyzvali Čínu k tlaku na Rusko ohledně války na Ukrajině, uvádí AFP. Spojené státy, Kanada, Japonsko a čtyři evropští členové také uvádí, že chtějí konstruktivní a stabilní vztahy s Čínou.
Právě vztahy s Čínou jsou hlavním bodem jednání při druhém dni summitu v Hirošimě, který končí v neděli. Lídři navázali na přetrvávající debaty o rostoucí politické a ekonomické asertivitě Číny v zahraničí, které jen vystupňoval postoj asijské mocnosti k ruské invazi na Ukrajinu. Peking invazi odmítl odsoudit a udržuje s Moskvou rozsáhlé partnerství, které znepokojuje západní vlády.
Čína se ovšem proti společnému prohlášení zemí G7 vydaném v Hirošimě ostře vymezila. Podle Pekingu se G7 vměšuje do vnitřních záležitostí Číny.
Zelenskyj bude apelovat i na Brazílii
Součástí skupiny G7 jsou vedle Spojených států také Kanada, Japonsko, Německo, Británie, Itálie a Francie. Na víkendový summit byli přizváni i premiéři a prezidenti řady dalších zemí včetně indického premiéra Naréndry Módího a brazilského prezidenta Luize Inácia Luly da Silvy.
Právě možnost jednat s těmito dvěma účastníky je podle některých médií klíčovým bodem programu ukrajinského prezidenta. Deník Financial Times zase uvedl, že se Zelenskyj chystá na konfrontaci s uvedenou dvojicí poté, co se rozhodli nepodpořit sankce proti Rusku.
Kyjev se po 15 měsících ruské invaze připravuje na protiofenzivu s cílem získat zpět oblasti zabrané ruskými silami a Zelenskyj bude chtít v Japonsku pokračovat ve snaze maximalizovat podporu mezinárodního společenství.
Ze strany Západu se přitom klíčového kroku dočkal už v průběhu týdne, když některé evropské země daly najevo ochotu zajistit Ukrajině dodávky stíhaček F-16. Americký prezident Joe Biden pak podle neoficiálních informací v pátek v Hirošimě ujistil, že USA podpoří výcvik ukrajinských pilotů na těchto strojích.
Klimatické změny i umělá inteligence
Deklarace lídrů G7 má celkem 40 stránek a věnuje se široké škále témat od investic do infrastruktury přes potravinovou bezpečnost po lidská práva a omezování jaderných zbraní. Prezidenti a premiéři v Hirošimě, na kterou USA na konci druhé světové války svrhly atomovou bombu, označili za svůj cíl „svět bez jaderných zbraní“.
Zmínku si vysloužila také tzv. generativní umělá inteligence, což je termín pro sofistikované počítačové modely, k nimž v posledních měsících přitáhl pozornost zejména program ChatGPT schopný generovat texty těžko rozlišitelné od vyjadřování člověka.
Podle G7 je třeba okamžitě vyhodnotit „příležitosti a výzvy“ spojené s touto technologií a přijmout „mezinárodní technické standardy“ ohledně jejího využívání. S podobnou výzvou přišel tento týden také Sam Altman, tedy šéf firmy OpenAI, která za ChatGPT stojí.
Značný prostor věnovali účastníci summitu klimatické změně, přičemž se znovu přihlásili k cíli udržet oteplování pod úrovní 1,5 stupně Celsia oproti předindustriální éře. Obnovení závazku přichází tři dny poté, co Světová meteorologická organizace uvedla, že dosažení uvedené míry oteplení do konce dekády je stále pravděpodobnější.
